Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Inflace v eurozóně stoupla na rekordních 8,9 procenta
01.08.2022
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Minulý týden banka v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
V
Německo zatíží domácnosti zvláštní daní u plynu
29.07.2022
Německo plánuje od 1. října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoct dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 procent jejich nákladů. Podle tiskových agentur to uvádějí zdroje z německého ministerstva hospodářství.
O výši daně, která zdraží plyn domácnostem i průmyslovým podnikům, zatím není rozhodnuto. Měla by se ale do konce srpna objevit na internetu a platit do konce září 2024, uvádějí podle agentury DPA zdroje z ministerstva. Odvíjet se bude od toho, kolik si budou nárokovat dovozci plynu. Ti se do října budou muset se zvýšenými náklady potýkat sami.
Kancléř Olaf Scholz minulý týden naznačil, že cena plynu za jednu kilowatthodinu stoupne o dva centy (zhruba 50 haléřů). Uvedl také, že čtyřčlenná rodina má počítat s dodatečnými náklady 200 až 300 eur (4916 až 7375 korun) ročně.
Rozdělit dodatečné náklady na odklon od dodávek plynu z Ruska si klade za cíl zákon o odvodech, který v Německu zavedli začátkem tohoto měsíce. Počítá s rozložením zátěže mezi všechny uživatele plynu a má zabránit insolvencím mezi obchodníky s plynem.
V
Německo zachraňuje firmu Uniper
25.07.2022
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Uniper zároveň dostal finanční injekci 15 miliard eur (přes 368 miliard Kč). Část tvoří bankovní záruky, část je nový kapitál po vstupu německé vlády do vlastnické struktury podniku. Firma požádala vládu o pomoc před dvěma týdny.
„Uniper je samostatný případ, není to návrh řešení pro všechny,“ řekl v pátek po jednání se zástupci společnosti kancléř Olaf Scholz. Dodal nicméně, že firmy, které jsou pro fungování energetické infrastruktury v Německu důležité, budou moci také čerpat finanční pomoc.
Dohoda o pomoci Uniperu také umožňuje přenést vyšší ceny plynu na spotřebitele, plyn pro domácnosti by měl zdražit od září nebo od října. Scholz však ujistil, že vláda připravuje úlevy a ochranu pro rodiny s nízkými příjmy. Od nového roku začne platit rozsáhlá reforma sociálních dávek a příspěvků na bydlení. Mimo jiné se rozšíří počet osob, které budou mít nárok na příspěvek na bydlení.
V
Dodávky ruského zemního plynu do Evropy zůstávají stabilní
25.07.2022
Dodávky ruského plynu do Evropy zůstávají tento pátek ve srovnání s předchozím dnem převážně stabilní. Fyzický tok plynovodem Nord Stream 1 do Německa je zhruba na stejné úrovni, tok plynovodem Jamal směrem z Německa do Polska se mírně snížil. S odvoláním na údaje operátorů to uvedla agentura Reuters.
Podle internetových stránek společnosti Nord Stream AG fyzický tok plynovodem Nord Stream 1 ráno činil 29,2 milionu kilowatthodin za hodinu. Předchozí den to bylo kolem 29 milionů kilowatthodin za hodinu. Plynovod zajišťuje více než třetinu ruského vývozu plynu do Evropské unie, plynovod obnovil svůj provoz ve čtvrtek po desetidenní odstávce.
Dodávky plynovodem Nord Stream 1 ale zůstávají na 40 procentech kapacity, na této úrovni byly kvůli technickým problémům už před zahájením údržby. Nadále také přetrvávají obavy ze zastavení dodávek ruského plynu kvůli geopolitickému napětí.
V