Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropa se stala největším odběratelem ropy z USA
18.07.2022
Evropa po šesti letech překonala Asii a stala se největším odběratelem americké ropy. Od ledna do května letošního roku odebrala v průměru 213,1 milionu barelů ropy, zatímco Asie 191,1 milionu barelů. Vyplývá to z nejnovějších statistických údajů, na které upozornila agentura Bloomberg. Naposledy byl dovoz americké ropy do Asie nižší než do Evropy v roce 2016, kdy Spojené státy zrušily zákaz vývozu.
Posun v obchodu s ropou zdůrazňuje, jak významně invaze ruských vojsk na Ukrajinu přesměrovala dodávky energií. Ve snaze přerušit financování "Putinovy války" uvalily USA a další země sankce na ruskou ropu. Výsledkem toho je, že více evropských zemí začalo dovážet ropu z USA, zatímco Rusko nabízí svoji ropu s výraznou slevou zemím, jako je Indie a Čína, které žádné zákazy nezavedly.
Vzhledem k tomu, že Evropa se snaží snížit závislost na ruských energiích a přeorientovat se na takzvanou sladší ropu, která má nahradit ropu z Ruska, je pravděpodobné, že dosavadní trend v obchodování s ropou vydrží, uvedl analytik společnosti Energy Aspects Christopher Haines.
V
Inflace v Maďarsku vystoupila na 11,7 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny
11.07.2022
Míra inflace v Maďarsku v červnu vystoupila na 11,7 procenta, což je o procentní bod více než v květnu. Informoval o tom maďarský statistický úřad, růst překonal odhady analytiků. Nejvíce se zvyšovaly ceny potravin, dražší je ale i zboží dlouhodobé spotřeby. Jen za červen se ceny v průměru zvýšily o 1,5 procenta.
Ekonomové s dalším růstem cen v Maďarsku počítali. V průměru však odhadovali, že inflace vystoupí na 10,9 procenta.
Maďarsko začalo už koncem loňského roku využívat zastropování cen pohonných hmot a letos platnost tohoto opatření prodloužilo. Teď má nejnižší inflaci z Visegrádské skupiny, jejíž součástí je i Česká republika, Polsko a Slovensko. Na začátku února maďarská vláda také snížila ceny základních potravin, například vepřového masa, oleje a mouky, na úroveň z poloviny loňského října.
V
Oslabování eura pokračuje, vůči dolaru je nejníže za dvacet let
08.07.2022
Rostoucí ceny energií a jejich možný nedostatek vyvolává obavy z recese a energetické krize v eurozóně. Poptávka po bezpečných aktivech vyhnala dolar na nová dvacetiletá maxima. Kolem 15:30 SELČ euro k dolaru odepisovalo 0,7 procenta na 1,0195 USD. Pod hranici 1,02 USD euro spadlo poprvé od prosince 2002.
Banka Goldman Sachs zvýšila svůj výhled cen zemního plynu. Úplné obnovení toku ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nordstream 1 už nepovažuje za nejpravděpodobnějším scénář. Analytici dále očekávají rychlé oživení cen ropy, neboť přetrvává omezená nabídka.
"Euro nezatěžuje pouze pouze hrozba, že nebudou dodávky plynu," uvedl analytik Moritz Paysen ze společnosti Berenberg. "Zátěž představují již tak vysoké náklady na energie. Ty jsou v Evropě mnohonásobně vyšší než v USA," dodal.
V
Polská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 6,5 procenta
08.07.2022
Polská centrální banka ve čtvrtek zvýšila základní úrok o půl procentního bodu na 6,5 procenta. Banka to uvedla na svém zasedání k měnové politice, kterou dál zpřísňuje kvůli vysoké inflaci.
Zvýšení úrokové sazby je podle agentury Bloomberg nižší, než čekali analytici. Banka totiž musí vyvažovat nutnost zvedat úroky oproti rostoucím obavám ze zpomalování ekonomiky.
Někteří ekonomové se domnívají, že Polsko by se letos mohlo dostat do technické recese, jak ekonomové nazývají alespoň dva mezičtvrtletní poklesy hrubého domácího produktu (HDP) po sobě. Vzhledem k vysoké inflaci ale většina z nich tvrdí, že další zpřísňování měnové politiky je nevyhnutelné.
Inflace v Polsku bude letos v rozmezí 13,2 až 15,4 procenta a v roce 2023 mezi 9,8 a 15,1 procenta, uvedla banka ve své dnešní projekci. HDP banka odhaduje na 3,9 až 5,5 procenta v letošním roce, na 0,2 až 2,3 procenta v roce 2023 a 1,0 až 3,5 procenta v roce 2024.
V