Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Rusko blokuje přístavy, miliony tun ukrajinského obilí poputují přes EU
13.05.2022
Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise (EK) dnes představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin.
Přepravci by se podle plánu měli produktům z Ukrajiny věnovat přednostně, státy zase maximálně zrychlit procedury na hranicích. Komise chce také v delším horizontu investovat unijní peníze do lepšího dopravního propojení EU se zemí za její východní hranicí.
Nejen evropské, ale zejména africké či blízkovýchodní země spoléhají na dodávky z Ukrajiny, která před válkou vyvážela po moři 4,5 milionu tun zemědělské produkce měsíčně. Zajišťovala 12 procent světového exportu pšenice, 15 procent kukuřice a 50 procent slunečnicového oleje.
V
Česká pošta chce expandovat v EU
06.05.2022
Česká pošta chce se svými doručovacími službami expandovat do Evropy. V Moravskoslezském kraji buduje velké třídicí centrum, kam budou putovat zásilky především z Asie, a tyto balíky pak pošta rozveze po celé Evropě. Stavba logistického centra, které od září poběží ve zkušebním provozu, je nejvyšší investicí v moderní historii České pošty.
V plném provozu začne logistické centrum, které vyroste v Mošnově v blízkosti ostravského letiště, fungovat v první polovině příštího roku. Hala samotná vznikla již v minulých letech, třídící centrum se staví od loňska. Česká pošta do něj investuje stovky milionů korun.
"Česká pošta chce vybudováním logistického centra začít s masivní expanzí nejen do Evropy, ale i dalších světových lokalit," uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí pošty Matyáš Vitík.
V
Německo podporuje unijní embargo na dovoz ruské ropy, Maďarsko je proti
02.05.2022
Německo v odvetě za ruskou invazi na Ukrajinu podporuje možnost společného embarga Evropské unie na dovoz ropy z Ruska. V nočním pořadu televize ARD to prohlásila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Německý ministr hospodářství Robert Habeck před týdnem řekl, že Německo by se už teď dokázalo bez ruské ropy obejít. Naopak Maďarsko v pondělí zopakovalo, že jakékoliv unijní embargo na dovoz ropy a plynu z Ruska nepodporuje.
"V Evropské unii podporujeme to, abychom se v šestém sankčním balíku EU společně rozhodli pro zastavení (dovozu ruské) ropy," řekla Baerbocková o možném zablokování dodávek ropy z Ruska. Zdůraznila, že přípravy na provoz bez ruské ropy jsou v plném proudu, a dodala, že odvolávání sankcí proti Moskvě bude myslitelné teprve po úplném stažení ruských vojáků z Ukrajiny.
Německý ministr hospodářství minulý týden v úterý prohlásil, že možné zastavení dodávek ropy z Ruska by už pro Německo nebylo katastrofou, neboť podíl této ropy na spotřebě suroviny v Německu se během několika týdnů podařilo snížit z 35 na 12 procent. Ministr ale upozornil, že odmítnout ruskou ropu by mohlo vést ke zdražování.
V
Putin se přes plyn snaží vydírat Evropu
29.04.2022
Ruský prezident Vladimir Putin opět použil plynovou kartu. Zastavil dodávky do Polska a Bulharska a tlakem na platby za plyn v rublech se snaží rozklížit Evropskou unii. Zatím ale neúspěšně. EU nyní podle informací HN naopak urychlí přípravu nových sankcí, jejichž součástí by mohlo být embargo na dovoz ruské ropy.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila zastavení plynu do dvou zemí EU za další příklad „vydírání Evropy“. „Počítali jsme s tím a jsme připraveni,“ řekla von der Leyenová. Plyn do Polska a také Bulharska podle ní nyní teče od sousedů. „Požadavky Ruska na platby v rublech jsou jednostranným rozhodnutím a odporují uzavřeným kontraktům,“ uvedla také.
V