Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Německo může letos přestat kupovat ropu z Ruska
28.03.2022
Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě. Do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
Nejrychlejší postup bude podle Habecka v odklonu od ruského uhlí, kde v řádu týdnů očekává snížení závislosti na Rusku z 50 na 25 procent. "Do podzimu bude možné získat na ruském uhlí nezávislost," řekl.
Habeck řekl, že Německo v posilování energetické bezpečnosti postupuje vysokým tempem a že již v polovině roku země sníží závislost na ruské ropě o polovinu. Do konce roku se pak bude snažit stát se takřka nezávislou.
V
Německo reaguje na zdražování energií
25.03.2022
Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 korun) a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.
Šéfka Zelených Ricarda Langová uvedla, že v plánu je i dočasná měsíční jízdenka na veřejnou dopravu za cenu devět eur (220 korun). Rodiny s dětmi dostanou podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila jednorázový přídavek 100 eur (2 470 korun).
"Jednorázový daňový příplatek ve výši 300 eur bude pro všechny daňové poplatníky," řekl Lindner.
"Ulehčíme také těm, kteří dojíždějí za prací autem. Ceny paliv na tři měsíce snížíme o 30 centů (7,40 koruny) za litr benzinu a o 14 centů (3,50 koruny) za litr dieselu," uvedl. Zlevnění paliv vláda provede snížením energetické daně na pohonné hmoty.
V
Rusko zaplatilo úroky z dluhopisů, vyhnulo se platební neschopnosti
21.03.2022
Ruská federace řádně zaplatila úroky z dolarových dluhopisů, a vyhnula se tak platební neschopnosti. Ruské ministerstvo financí v pátek oznámilo, že navzdory sankcím, které na Rusko uvalily západní státy, peníze v plné výši dorazily do amerického finančního ústavu Citibank. Celkem šlo o částku zhruba 117 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun).
Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Lhůta pro splatnost úroků byla ve středu, a kdyby peníze Moskva v termínu neodeslala, podle zvyklostí by ještě měla 30denní lhůtu na nápravu.
Ruská vojska 24. února zahájila invazi na Ukrajinu, což vyvolalo ostrou reakci Západu. Sankce, které demokratická část světa začala proti Moskvě zavádět, v Rusku způsobily nejhorší ekonomickou krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Rusko má také omezen přístup ke globálnímu platebnímu systému SWIFT, který zaručuje hladké zpracování zahraničních plateb.
Rusko už mělo potíže se splácením dluhů v roce 1998, kdy centrální banka přistoupila k devalvaci rublu a země neuhradila závazky z dluhopisů. Tehdy ale šlo o dluhopisy v domácí měně, nikoliv o zahraniční dluh jako nyní.
V
Němci kvůli možnému porušení zákazu vývozu vyšetřují firmu Bosch
21.03.2022
Německé ministerstvo hospodářství vyšetřuje kvůli možnému porušení zákazu vývozu firmu Bosch. Vyvezené zboží mohlo totiž sloužit civilním i vojenským účelům, napsal dnes týdeník Der Spiegel. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už dříve řekl, že Ukrajina, která čelí ruské invazi, našla součástky od firmy Bosch v ruských ozbrojených vozidlech.
"Před několika dny naše armáda zabavila ruská pěchotní vozidla - a my jsme se podívali do jednoho z těchto vozidel a viděli jsme, že jednu z hlavních součástí, které to vozidlo pohánějí, skutečně dodala společnost Bosch," řekl Kuleba německé moderátorce Anne Willové v jejím nedělním politickém pořadu na kanálu ARD. "Není správné, že Německo mělo v posledních letech rozsáhlou obrannou spolupráci s Ruskem," dodal ministr.
Případ souvisí se sankcemi Evropské unie, které od ruské anexe Krymu z roku 2014 omezily vývoz zboží dvojího užití. Bosch uvedl, že jej ukrajinské ministerstvo ve věci kontaktovalo, a potvrdil, že šlo skutečně o jeho výrobek. Tvrdí ale, že ho nedodal přímo výrobci zmíněných vozidel.
V