Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Putin se přes plyn snaží vydírat Evropu
29.04.2022
Ruský prezident Vladimir Putin opět použil plynovou kartu. Zastavil dodávky do Polska a Bulharska a tlakem na platby za plyn v rublech se snaží rozklížit Evropskou unii. Zatím ale neúspěšně. EU nyní podle informací HN naopak urychlí přípravu nových sankcí, jejichž součástí by mohlo být embargo na dovoz ruské ropy.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila zastavení plynu do dvou zemí EU za další příklad „vydírání Evropy“. „Počítali jsme s tím a jsme připraveni,“ řekla von der Leyenová. Plyn do Polska a také Bulharska podle ní nyní teče od sousedů. „Požadavky Ruska na platby v rublech jsou jednostranným rozhodnutím a odporují uzavřeným kontraktům,“ uvedla také.
V
EU přece jenom může být brzy bez ruského plynu
20.04.2022
Evropská unie se může bez ruského plynu ocitnout dříve, než se dosud zdálo. Předběžná právní analýza, kterou si zadala Evropská komise, totiž shledala kolizi mezi již zavedenými sankcemi, a požadavkem Kremlu na platbu za plyn v rublech, resp. skrze Gazprombanku. O nálezu právní analýzy dnes informuje agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaný zdroj. Jinými slovy, Brusel dospívá k závěru, že pokud by měl vyhovět požadavku platby za plyn přes Gazprombanku, musel by obejít své vlastní sankce uvalené na Rusko. V dané souvislosti už něco takového odmítl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Ten v reakci na zmíněný předběžný právní závěr Evropské komise uvedl, že není možné jakkoli sankce obcházet. To ovšem znamená jediné. Pokud Kreml neustoupí ze svého požadavku či jej nemodifikuje tak, aby nebyl v kolizi se sankcemi, EU přestane již brzy odebírat ruský plyn.
Ruský prezident Vladimir Putin přišel s požadavkem platby za plyn v rublech koncem března. Zprvu Kreml věc stavěl tak, že země EU budou jakožto země k Rusku nepřátelské muset za plyn platit v rublech přesně tak, jak jej nyní platí – nejčastěji – v eurech. Takový požadavek země EU poměrně jednotně odmítly, prakticky jedině s výjimkou Maďarska. Kreml proto poněkud „couvl“. A modifikoval svůj požadavek tak, že by země EU, resp. jejich zhruba 150 firem, jež mají s Ruskem plynové kontrakty, nadále platily, jak byly zvyklé, tedy nejčastěji v eurech, přičemž ovšem jejich platba by směřovala nikoli jako dosud plynárenskému gigantu Gazprom, nýbrž Gazprombance. Gazprombanka by devizy konvertovala v rubly. Jedna z výhod tohoto postupu tkví z hlediska Kremlu v tom, že mohl stanovit pro něj příznivý kurs, který beztak už nyní silnými zásahy do devizového trhu manipuluje.
S
Česko získá z fondů EU rekordní peníze
19.04.2022
Česko si v současném dotačním období sáhne na rekordní částku. Do roku 2027 získá v rámci fondů Evropské unie více než bilion korun. Žádání o evropské finance ale často vzbuzuje obavy. Na co si dát především pozor a čeho se vyvarovat? Základní pravidla k úspěšnému získání dotace z fondů EU představil v podcastu Aktuálně.cz Vratislav Kubík z poradenské společnosti Grantika.
Dotační projekty Evropské unie jsou zaměřené na široké spektrum témat. V současném dotačním období dominují ty spojené s ochranou klimatu, obnovitelnými zdroji energie, digitalizací či sociálním začleňováním. V jejich rámci pak existují programy zaměřené na podnikatele, neziskový sektor i na domácnosti.
V
Evropská centrální banka zastaví nákup dluhopisů
19.04.2022
K jednacímu stolu dnes zasedne Evropská centrální banka a začne se vypořádávat s nebývale vysokým růstem spotřebitelských cen. Inflace v eurozóně se v březnu vyšplhala na rekordních 7,5 procenta.
Vrcholu by podle naší prognózy měla dosáhnout v dubnu, kdy zřejmě stoupne na osm procent. V následujících měsících se bude sice již snižovat, v závěru letošního roku však bude její průměr stále více než pětiprocentní.
V