Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská banka pro obnovu a rozvoj měla loni rekordní zisk 2,5 miliardy eur
08.04.2022
Evropská banka pro obnovu a rozvoj za loňský rok vykázala rekordní zisk 2,5 miliardy eur (61,3 miliardy korun). Přispěly k tomu vynikající výsledky jejích kapitálových a technologických investic a snížení objemu nesplacených úvěrů, protože ekonomiky se zotavily z pandemie nemoci covid-19. Banka však ve svém prohlášení současně varovala, že válka na Ukrajině bude mít v letošním roce značný negativní vliv na její finance.
Loňské výsledky překonaly předchozí rekord z roku 2006. Již dříve banka uvedla, že její celkové investice loni činily 10,4 miliardy eur, což byl druhý nejvyšší údaj za rekordem z roku 2020.
V
Inflace v eurozóně stoupla v březnu na 7,5 procenta, uvedl Eurostat
04.04.2022
Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety.
Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 procenta. Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky, která jej stanovila na dvě procenta.
V
Nezaměstnanost v Evropské unii klesla na 6,2 procenta
01.04.2022
Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti snížila stejným tempem na rekordní minimum 6,8 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České republice.
Míra nezaměstnanosti v eurozóně je nejnižší od roku 1998, kdy se začal tento údajů sledovat. Analytici dotazovaní agenturou Reuters však očekávali pokles nezaměstnanosti v eurozóně až na 6,7 procenta.
Situace na trhu práce v EU je nyní mnohem příznivější než před rokem. Loni v únoru činila míra nezaměstnanosti v EU 7,5 procenta, v eurozóně pak 8,2 procenta.
V
Evropská komise provedla kontroly v německých plynárenských firmám
01.04.2022
Evropská komise kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu provedla kontroly v několika společnostech v Německu, které se věnují dodávkám, transportu a skladování zemního plynu. Konkrétní firmy komise v prohlášení neuvedla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že v hledáčku byly německé kanceláře ruského Gazpromu.
Portál deníku Der Tagesspiegel napsal, že v hledáčku byly i kanceláře RWE v Česku. Mluvčí RWE ale uvedla, že této společnosti se kontroly netýkaly, a to ani v Německu ani v tuzemsku.
Komise sdělila, že inspekce se uskutečnila v úterý a že unijní zástupce doprovázeli představitelé německých úřadů. "Neohlášené kontroly jsou předběžným vyšetřovacím krokem podezřelých praktik, které jsou v rozporu s volnou soutěží. To, že kontroly komise provádí, neznamená, že společnosti se protitržního jednání dopustily," uvedla komise.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung poznamenal, že načasování prohlídek se nezdá být náhodné. Německo a další evropské země se kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýkají se zdražováním energetických surovin a s nejistotou dodávek z Ruska. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že kvůli možným problémům s dodávkami ruského plynu vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů.
V