Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nezaměstnanost v Evropské unii klesla na 6,2 procenta
01.04.2022
Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procentního bodu na 6,2 procenta. Podobná byla situace i v zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti snížila stejným tempem na rekordní minimum 6,8 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU zůstává v České republice.
Míra nezaměstnanosti v eurozóně je nejnižší od roku 1998, kdy se začal tento údajů sledovat. Analytici dotazovaní agenturou Reuters však očekávali pokles nezaměstnanosti v eurozóně až na 6,7 procenta.
Situace na trhu práce v EU je nyní mnohem příznivější než před rokem. Loni v únoru činila míra nezaměstnanosti v EU 7,5 procenta, v eurozóně pak 8,2 procenta.
V
Evropská komise provedla kontroly v německých plynárenských firmám
01.04.2022
Evropská komise kvůli podezření ze zneužívání dominantní pozice na trhu provedla kontroly v několika společnostech v Německu, které se věnují dodávkám, transportu a skladování zemního plynu. Konkrétní firmy komise v prohlášení neuvedla. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že v hledáčku byly německé kanceláře ruského Gazpromu.
Portál deníku Der Tagesspiegel napsal, že v hledáčku byly i kanceláře RWE v Česku. Mluvčí RWE ale uvedla, že této společnosti se kontroly netýkaly, a to ani v Německu ani v tuzemsku.
Komise sdělila, že inspekce se uskutečnila v úterý a že unijní zástupce doprovázeli představitelé německých úřadů. "Neohlášené kontroly jsou předběžným vyšetřovacím krokem podezřelých praktik, které jsou v rozporu s volnou soutěží. To, že kontroly komise provádí, neznamená, že společnosti se protitržního jednání dopustily," uvedla komise.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung poznamenal, že načasování prohlídek se nezdá být náhodné. Německo a další evropské země se kvůli ruské invazi na Ukrajinu potýkají se zdražováním energetických surovin a s nejistotou dodávek z Ruska. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že kvůli možným problémům s dodávkami ruského plynu vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů.
V
Banky a EU mění kvůli válce přístup k financování zbrojařských firem
28.03.2022
Kvůli válce na Ukrajině začíná Evropská unie přehodnocovat svůj postoj ke zdejším zbrojařským firmám. A také mění pravidla, která v minulosti od tohoto odvětví odrazovala investory. Říká to Jan Drahota, předseda představenstva skupiny CZG – Česká zbrojovka, největšího tuzemského výrobce pistolí a pušek.
„Vidíme zde posun směrem k podpoře evropského obranného průmyslu. Aby mohl tento průmysl úspěšně plnit svoji funkci, je v rámci evropského Green Dealu třeba vzít v úvahu i bezpečnostní a obranné aspekty udržitelnosti,“ říká Drahota v rozhovoru pro HN. Dodává, že i některé evropské banky začínají vlivem války měnit svůj přístup k financování zbrojařských firem.
Firmu ve světě proslavily její pistole s označením CZ nebo útočné pušky Bren a Scorpion. Holding tvoří hlavně výrobce pistolí a samopalů v Uherském Brodě, ale patří do něj také Zbrojovka Brno, dovozce zbraní na americký trh CZ-USA a další firmy. Loni navíc CZG koupila tradičního amerického výrobce střelných zbraní Colt.
V
Německo může letos přestat kupovat ropu z Ruska
28.03.2022
Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě. Do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
Nejrychlejší postup bude podle Habecka v odklonu od ruského uhlí, kde v řádu týdnů očekává snížení závislosti na Rusku z 50 na 25 procent. "Do podzimu bude možné získat na ruském uhlí nezávislost," řekl.
Habeck řekl, že Německo v posilování energetické bezpečnosti postupuje vysokým tempem a že již v polovině roku země sníží závislost na ruské ropě o polovinu. Do konce roku se pak bude snažit stát se takřka nezávislou.
V