Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropské divizi ruské Sberbank hrozí krach kvůli odlivu vkladů
28.02.2022
Sberbank Europe, což je evropská divize ruské Sberbank, je podle evropských regulačních orgánů v úpadku anebo jí úpadek hrozí. Oznámila to v pondělí Evropská centrální banka (ECB), podle které se divizi Sberbank zhoršila likvidita kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Sberbank Europe sídlí v Rakousku a tamní úřad pro finanční trhy na ni uvalil moratorium, uvedla agentura Bloomberg.
CB přijala opatření vůči Sberbank Europe a jejím chorvatským a slovinským dceřiným společnostem, když zjistila, že banka pravděpodobně nebude v blízké budoucnosti schopna splácet závazky. Sberbank Europe měla podle svých internetových stránek na konci roku 2020 aktiva v objemu 12,9 miliardy eur (zhruba 323 miliard korun).
Evropská divize Sberbank a její dceřiné společnosti „zaznamenaly významný odliv vkladů kvůli dopadu geopolitického napětí na pověst,“ uvedla ECB k situaci Sberbank. „To vedlo ke zhoršení její likvidní pozice. A v rámci bankovní unie neexistují žádná dostupná opatření s reálnou šancí tuto pozici na úrovni skupiny a v jednotlivých dceřiných společnostech obnovit,“ dodala.
V
Evropa intenzivně řeší, jak nahradit ruský plyn
18.02.2022
Evropská unie ještě nikdy ve své historii nepociťovala takový nedostatek ruského plynu jako v současné době. Platí drsnou cenu za to, že na jeho dodávkách závisí zhruba z 35 procent, zatímco před deseti lety asi z jedné čtvrtiny.
A kvůli napětí mezi Ruskem a Ukrajinou dokonce hrozí, že plynovody s ruským plynem vyschnou úplně. Brusel i jednotlivé členské země EU tak nyní hledají cesty, jak z této situace vybruslit. Částečným řešením je rychlé zvyšování dodávek zkapalněného zemního plynu ze zámoří, především z USA, pro které se Evropa od prosince stala největším exportním trhem LNG namísto Asie.
V
Polsko zrušením DPH rozpoutalo nákupní boom
14.02.2022
Čerpací stanice v Polsku mají v těchto dnech napilno. Tamní vláda se rozhodla bojovat s vysokou inflací tím, že od února snížila daň z přidané hodnoty u pohonných hmot z 23 procent na osm. Dále pak DPH úplně zrušila u řady základních potravin, třeba mléčných výrobků, zeleniny nebo ovoce. Opatření využívají kromě Poláků i Češi, Slováci nebo Němci, kteří sem teď jezdí výhodně nakupovat.
"Zrovna se do Polska chystáme, takže jsem zvědavý, nakolik se opatření projeví a zda ještě více ušetříme," uvedl minulou středu pro ČTK Jakub Helán z obce Ludgeřovice na Opavsku, která leží asi deset kilometrů od hranic s Polskem.
Jeho rodina jezdí na velké nákupy do sousední země už několik let, stejně jako řada dalších obyvatel příhraničí. "Bydlíme ve výběžku, jsme obklopeni Polskem. Do českého obchodu to máme 20 kilometrů, do nejbližšího polského města sedm. Jsem už zvyklá nakupovat tam vše. S potravinami je to stejné jako u nás, někdo slyší na cenu, někdo si vybírá kvalitu. Dá se tak velmi dobře nakoupit," přidala na Twitteru svoji zkušenost Lenka Cigánková. Teď tu lidé díky změnám DPH zboží pořídí ještě výrazně levněji.
V
Brusel schválil podmínky pro označení jádra a plynu za zelené investice
04.02.2022
Evropská komise ve středu schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států.
Rakousko proti rozhodnutí komise podá v příštích týdnech žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima Leonore Gewesslerová. K Rakousku se připojí také Lucembursko, informovala agentura APA. Vídeň právní kroky předem avizovala.
Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého.
V