Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh za týden klesla o 70 procent
18.03.2022
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Z maxima kolem 345 eur (8550 korun) za megawatthodinu cena do poloviny tohoto týdne klesla zhruba na 102 eur/MWh. Cena prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.
V pátek krátce před 10:00 SEČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu pohybovala kolem 108 eur (2680 korun) za MWh, a vykazovala tak proti předchozímu dni nárůst asi o tři procenta. Na podobné úrovni byly i ceny kontraktů na dodání plynu v dalších měsících až do června.
V
ECB rychleji omezí nákupy dluhopisů
14.03.2022
Evropská centrální banka (ECB) bude kvůli vysoké inflaci rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Na svém čtvrtečním zasedání o tom rozhodla Rada guvernérů ECB. Hlavní úrokovou sazbu nechala centrální banka na rekordním minimu nula procent, uvedla v prohlášení.
ECB se tak překvapivě rozhodla mimořádná stimulační opatření ukončovat rychleji, než původně plánovala. Rostoucí inflace totiž převažuje nad obavami z dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Rychlejší ukončení nákupů aktiv zároveň otevírá cestu ke zvýšení úrokových sazeb koncem letošního roku. Ohledně úrokových sazeb ECB uvedla, že k jejich případným úpravám přistoupí až "nějakou dobu" po ukončení nákupů aktiv a že úpravy budou postupné.
ECB v dubnu nakoupí v rámci programu APP aktiva za 40 miliard eur (jeden bilion korun), v květnu pak za 30 miliard a v červnu za 20 miliard eur. Výše nákupů ve třetím čtvrtletí bude záviset na dalších statistických údajích a výhledu inflace. Doposud plánovala ECB ve druhém čtvrtletí nákupy za 40 miliard eur, ve třetím čtvrtletí snížení nákupů na 30 miliard eur a ve čtvrtém na 20 miliard eur.
V
Obavy z inflace převážily nad nejistotou války
11.03.2022
Evropská centrální banka (ECB) bude kvůli vysoké inflaci rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Na svém čtvrtečním zasedání o tom rozhodla Rada guvernérů ECB. Hlavní úrokovou sazbu nechala centrální banka na rekordním minimu nula procent, uvedla v prohlášení.
ECB se tak překvapivě rozhodla mimořádná stimulační opatření ukončovat rychleji, než původně plánovala. Rostoucí inflace totiž převažuje nad obavami z dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Rychlejší ukončení nákupů aktiv zároveň otevírá cestu ke zvýšení úrokových sazeb koncem letošního roku. Ohledně úrokových sazeb ECB uvedla, že k jejich případným úpravám přistoupí až "nějakou dobu" po ukončení nákupů aktiv a že úpravy budou postupné.
ECB v dubnu nakoupí v rámci programu APP aktiva za 40 miliard eur (jeden bilion korun), v květnu pak za 30 miliard a v červnu za 20 miliard eur. Výše nákupů ve třetím čtvrtletí bude záviset na dalších statistických údajích a výhledu inflace. Doposud plánovala ECB ve druhém čtvrtletí nákupy za 40 miliard eur, ve třetím čtvrtletí snížení nákupů na 30 miliard eur a ve čtvrtém na 20 miliard eur.
V
Kolaps automobilového průmyslu v Evropě se blíží
07.03.2022
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu je pro všechny automobilky napříč Evropou téměř nemožné dostat od tamních dodavatelů kriticky důležité kabelové svazky a česká Škoda Auto není výjimkou.
ůležité ukrajinské závody totiž zastavily jejich výrobu a evropské firmy zatím nemají dostatečné kapacity, aby ji nahradily. Vedle nástrojů jim k tomu chybí i patřičné suroviny, třeba měď.
V