Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Koruna je k euru nejsilnější za více než 10 let
12.01.2022
Česká měna je k euru nejsilnější za více než deset let. V pátek zpevnila o sedm haléřů na 24,44 Kč/EUR. Vůči dolaru si polepšila o 16 haléřů na 21,54 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. K posilování koruně podle analytiků nadále pomáhá očekávané další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou.
Česká měna je nejsilnější od poloviny roku 2011, kdy se v jednu dobu obchodovala za 24,35 Kč/EUR, uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. „Silnější od doby vzniku eura už (koruna) byla pouze v polovině roku 2008, když na krátkou dobu prolomila hranici 24 korun za euro,“ dodal. Na začátku týdne se koruna k euru dostala na nejsilnější úroveň od poloviny října 2012, kurz pak dále vylepšovala. Od začátku letošního roku posílila vůči euru o 1,8 procenta a k dolaru o 1,5 procenta, upozornil analytik Purple Trading Jaroslav Tupý.
V
Inflace v Německu loni stoupla na více než tři procenta
10.01.2022
Růst spotřebitelských cen v Německu loni zrychlil na 3,1 procenta, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od roku 1993. Na základě předběžných údajů podle německé metodiky výpočtu to ve čtvrtek oznámil spolkový statistický úřad. V předloňském roce dosáhla míra inflace 0,5 procenta. Inflace v Německu je tak nyní výrazně nad cílem Evropské centrální banky, která ho stanovila na dvě procenta.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že inflace v prosinci zpomalí na 5,1 procenta z listopadové hodnoty 5,2 procenta. To se ale nepotvrdilo a podle předběžných údajů se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci zvýšilo na 5,3 procenta. Konečnou zprávu o vývoji prosincové a loňské inflace statistický úřad vydá 19. ledna.
V
Koruna dál sílí, nahrává jí boj s inflací i optimismus
07.01.2022
Česká koruna vstoupila do nového roku úspěšně, ve čtvrtek se vůči euru dostala na nejsilnější úroveň od září 2012. Měna nepřetržitě posiluje už od konce listopadu a analytici očekávají, že minimálně do konce kvartálu bude dál růst. Zpevňování už ale nebude tak výrazné, takže ten, kdo si chce vyměnit eura například na lyžování v Alpách, chybu neudělá ani nyní.
Koruna posiluje zejména díky opakovanému zvyšování úrokových sazeb, ke kterému se uchýlila Česká národní banka (ČNB) v rámci boje se sílící inflací. Koncem prosince zvedla základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, a ta se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2008. "Důvody, proč koruna na začátku letošního roku prudce posílila, je nutné hledat již v předvánočním zasedání bankovní rady ČNB, na kterém centrální bankéři výrazně zvýšili sazby a navíc avizovali další rychlé utahování měnové politiky v letošním prvním čtvrtletí," vysvětlil pro on-line deník Aktuálně.cz analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák s tím, že korunové úrokové sazby jsou tak výrazně vyšší než ty eurové, což přitahuje měnové investory. Důsledkem je tedy vyšší poptávka po koruně a její zdražování - posilování kurzu.
V
Plán zařadit jádro a plyn mezi čisté zdroje je pro Rakousko nepřijatelný
05.01.2022
Plán Evropské komise zařadit za určitých podmínek jádro a zemní plyn mezi zelené investice je pro Rakousko nepřijatelný. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová, která již dříve v této věci pohrozila žalobou. Vídeň podle ní na evropské úrovni počítá s podporou Berlína a Madridu, informovala dnes agentura APA.
Záměrem Bruselu je dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze. Podle návrhu komise by investice do nových jaderných elektráren měly být označovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy a pokud bude předložen konkrétní plán pro nakládání s vysoce radioaktivním odpadem nejpozději po roce 2050. Kromě toho by nové elektrárny musely získat stavební povolení nejpozději do roku 2045. Také investice do nových plynových elektráren by měly mít možnost být po přechodnou dobu za přísných podmínek označeny za ekologické.
Ministryně za Zelené Gewesslerová o víkendu uvedla, že Rakousko chystá proti plánu Bruselu právní kroky, pokud bude přijat za současných podmínek. Nyní sdělila, že chce odpor proti záměru komise koordinovat s Německem a Španělskem a vytvořit tak v této otázce širší spojenectví. Vlády v Berlíně i Madridu již oznámily, že plán nepodpoří.
V