Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská unie vydala první zelené dluhopisy na obnovu po pandemii
13.10.2021
První zelené dluhopisy, které v úterý vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informace od hlavního manažera nabídky. EU nabízí 15leté dluhopisy za 12 miliard eur (304,4 miliardy korun), zájem však byl o dluhopisy za více než 135 miliard eur. Nabídka tak byla rekordní jak z pohledu velikosti emise, tak podle výše poptávky po zelených dluhopisech. EU tak učinila první krok k tomu, aby se stala největším emitentem dluhopisů, které budou financovat aktivity přátelské k životnímu prostředí.
Z dluhopisů mají být financovány ekologické projekty v rámci fondu na obnovu unie po pandemii nemoci covid-19. Budou financovat až 30 procent programu EU pro obnovu po covidu-19, který má poskytovat granty a půjčky členským zemím až do konce roku 2026, a k dispozici má mít až 800 miliard eur. Celkem by tak EU mohla vydat zelené dluhopisy až za 250 miliard eur, což by z EU udělalo největšího emitenta zelených dluhopisů na světě. Analytici BofA Securities očekávají, že EU by ročně mohla vydat zelené dluhopisy za 35 až 45 miliard eur. To odpovídá tomu, co vydali všichni evropští státní a nadnárodní dlužníci v roce 2020.
V
Poláci demonstrují na podporu Evropské unie
11.10.2021
Lidé v Polsku se v neděli v podvečer sešli, aby ve městech po celé zemi demonstrovali na podporu členství své země v Evropské unii. Činí tak po nálezu ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazena předpisům Evropské unie, informují polská média.
V nálezu ústavních soudců, které nominovala vládní strana Právo a spravedlnost, vidí kritici poměrů předzvěst takzvaného polexitu, tedy odchodu Polska z EU. Země se zavázala unijní pravidla respektovat při vstupu do tohoto společenství.
K protestům vyzval bývalý premiér a předseda Evropské rady Donald Tusk, který teď stojí v čele nejsilnější opoziční strany v zemi. "Musíme zachránit Polsko, nikdo jiný to neudělá," prohlásil podle agentury AP Tusk.
Varšavská radnice, ovládaná opozicí, odhadla počet demonstrantů v metropoli na 80 000 až 100 000. Agentury Reuters a AFP uvedly, že se demonstrací ve stovce měst zúčastnily desetitisíce Poláků. "Rozsáhlý protest napříč Polskem ukázal podporu pro EU," napsala agentura AP.
V
Británie chce geneticky upravovat rostliny
06.10.2021
Britská vláda chce uvolnit podmínky pro pěstování geneticky upravených užitkových rostlin. Usnadnit vědcům práci s geny jí umožnil odchod z Evropské unie, která má v této oblasti velmi přísné podmínky. Britové tak už teď zkouší například zablokovat tvorbu aminokyseliny asparagin v pšenici, která se při pečení přetváří na člověku škodlivý karcinogen.
„Genetická úprava umožňuje používat genetické zdroje, které poskytla příroda. Je to nástroj, který nám může pomoci vypořádat se s některými z největších výzev, jimž čelíme,“ řekl pro BBC ministr životního prostředí George Eustice. Ten chce úzce spolupracovat se zemědělci a přírodovědci, aby pěstovali rostliny, které jsou silnější a odolnější vůči změnám klimatu.
V
Brusel neproplatí ani euro firmám ve svěřenských fondech
24.09.2021
Evropská komise v dopisech do Prahy, které navazují na loni ukončený audit kvůli konfliktu zájmů českého premiéra, varuje před tím, že pokud se vláda nevypořádá s požadavky Bruselu, zastaví proplácení dotací Česku. Jak nyní zjistily deník Aktuálně a HN, stopka se týká jenom společností a firem ve svěřenských fondech. Tam jsou uloženy zejména podniky patřící pod holding Agrofert českého premiéra.
Evropská komise se rozchází s Babišovou vládou v interpretaci toho, kdo a kdy kontroluje podnik uložený ve svěřenském fondu a kdy už ne. Podezírá přitom tuzemské úřady, že existencí těchto fondů se domácí politici a úředníci v rozhodovací struktuře o eurofondech snaží ukrýt konflikt zájmů. Andrej Babiš dlouhodobě říká, že Agrofert právě kvůli převedení do svěřenských fondů neovládá, komise ale tvrdí opak.
Po české vládě proto Brusel žádá několik nápravných kroků - například zaslání seznamu všech podniků, které jsou ve svěřenských fondech spolu s informací, kdo jsou skuteční koneční uživatelé jejich zisků. Dokud tyto věci Praha nepošle, dotčeným společnostem nebude proplaceno z evropského rozpočtu ani euro na dotacích. Stopka se přitom týká všech hlavních dotačních programů - na pomoc regionům, stejně jako peněz z kohezního a sociálního fondu.
V