Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Zdražování energií doléhá také na německé domácnosti
04.11.2021
Domácnosti v Německu, stejně jako v Česku a dalších evropských zemích, letos čelí prudkému zdražování energií.
Náklady na ně Němcům během letošního ledna až září stouply v průměru skoro o pětinu (18,6 procenta). A vlna zdražování podle ekonomů jen tak neopadne. Města a obce v sousední zemi i mnozí politici volají po urychleném zásahu státu hlavně na pomoc domácnostem s nízkými příjmy.
V
Český plán na zkrocení rostoucího dluhu je nejhorší v EU
15.10.2021
Jeden z nejdůležitějších úkolů, který před nově vznikající vládou stojí, je zastavit zběsilé tempo zadlužování státu. Současný plán dokonce počítá, že zadlužení v budoucnu ještě poroste. „Česko je mezi zeměmi EU z hlediska plánované konsolidace veřejných financí tou nejméně ambiciózní zemí,“ tvrdí ve své aktuální studii zástupci Národní rozpočtové rady. Analýza mimo jiné zkoumá, jak se jednotlivé státy staví k úkolu dát v příštích třech letech veřejné rozpočty do pořádku. Česko ze srovnání vychází nejhůře.
Na opačném konci žebříčku stojí Řekové, kteří do roku 2024 hodlají svůj současný dluh v poměru k HDP snížit ze současných 209 procent o 40 procentních bodů. Současná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak počítá s tím, že celkový veřejný dluh v poměru k HDP stoupne do tří let ze současných 43,5 procenta na téměř 52 procent.
V
Evropská unie vydala první zelené dluhopisy na obnovu po pandemii
13.10.2021
První zelené dluhopisy, které v úterý vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informace od hlavního manažera nabídky. EU nabízí 15leté dluhopisy za 12 miliard eur (304,4 miliardy korun), zájem však byl o dluhopisy za více než 135 miliard eur. Nabídka tak byla rekordní jak z pohledu velikosti emise, tak podle výše poptávky po zelených dluhopisech. EU tak učinila první krok k tomu, aby se stala největším emitentem dluhopisů, které budou financovat aktivity přátelské k životnímu prostředí.
Z dluhopisů mají být financovány ekologické projekty v rámci fondu na obnovu unie po pandemii nemoci covid-19. Budou financovat až 30 procent programu EU pro obnovu po covidu-19, který má poskytovat granty a půjčky členským zemím až do konce roku 2026, a k dispozici má mít až 800 miliard eur. Celkem by tak EU mohla vydat zelené dluhopisy až za 250 miliard eur, což by z EU udělalo největšího emitenta zelených dluhopisů na světě. Analytici BofA Securities očekávají, že EU by ročně mohla vydat zelené dluhopisy za 35 až 45 miliard eur. To odpovídá tomu, co vydali všichni evropští státní a nadnárodní dlužníci v roce 2020.
V
Poláci demonstrují na podporu Evropské unie
11.10.2021
Lidé v Polsku se v neděli v podvečer sešli, aby ve městech po celé zemi demonstrovali na podporu členství své země v Evropské unii. Činí tak po nálezu ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazena předpisům Evropské unie, informují polská média.
V nálezu ústavních soudců, které nominovala vládní strana Právo a spravedlnost, vidí kritici poměrů předzvěst takzvaného polexitu, tedy odchodu Polska z EU. Země se zavázala unijní pravidla respektovat při vstupu do tohoto společenství.
K protestům vyzval bývalý premiér a předseda Evropské rady Donald Tusk, který teď stojí v čele nejsilnější opoziční strany v zemi. "Musíme zachránit Polsko, nikdo jiný to neudělá," prohlásil podle agentury AP Tusk.
Varšavská radnice, ovládaná opozicí, odhadla počet demonstrantů v metropoli na 80 000 až 100 000. Agentury Reuters a AFP uvedly, že se demonstrací ve stovce měst zúčastnily desetitisíce Poláků. "Rozsáhlý protest napříč Polskem ukázal podporu pro EU," napsala agentura AP.
V