Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Brusel neproplatí ani euro firmám ve svěřenských fondech
24.09.2021
Evropská komise v dopisech do Prahy, které navazují na loni ukončený audit kvůli konfliktu zájmů českého premiéra, varuje před tím, že pokud se vláda nevypořádá s požadavky Bruselu, zastaví proplácení dotací Česku. Jak nyní zjistily deník Aktuálně a HN, stopka se týká jenom společností a firem ve svěřenských fondech. Tam jsou uloženy zejména podniky patřící pod holding Agrofert českého premiéra.
Evropská komise se rozchází s Babišovou vládou v interpretaci toho, kdo a kdy kontroluje podnik uložený ve svěřenském fondu a kdy už ne. Podezírá přitom tuzemské úřady, že existencí těchto fondů se domácí politici a úředníci v rozhodovací struktuře o eurofondech snaží ukrýt konflikt zájmů. Andrej Babiš dlouhodobě říká, že Agrofert právě kvůli převedení do svěřenských fondů neovládá, komise ale tvrdí opak.
Po české vládě proto Brusel žádá několik nápravných kroků - například zaslání seznamu všech podniků, které jsou ve svěřenských fondech spolu s informací, kdo jsou skuteční koneční uživatelé jejich zisků. Dokud tyto věci Praha nepošle, dotčeným společnostem nebude proplaceno z evropského rozpočtu ani euro na dotacích. Stopka se přitom týká všech hlavních dotačních programů - na pomoc regionům, stejně jako peněz z kohezního a sociálního fondu.
V
Prodeje elektrických aut v Evropě rychle rostou
15.09.2021
Zatímco ještě před pár lety šlo o okrajovou část trhu s novými auty, dnes se elektromobily prodávají v Evropě po statisících. A prodeje aut na baterky nejen v Evropě, ale i Česku v následujících letech nejspíše ještě výrazně porostou. Od roku 2035 se pak dle plánů ani jiná než nová elektroauta v Evropě zřejmě prodávat nebudou.
Za prvních šest měsíců letošního roku se v Evropě prodalo téměř půl milionu elektrických a vodíkových aut (počet vozů na vodík je však minimální), tedy skoro 7,6 procenta všech nových aut, tvrdí statistiky Evropského sdružení automobilových výrobců ACEA. Ty přitom počítají nejen země Evropské unie, ale také Spojené království a země EFTA, tedy Švýcarsko, Norsko a Island. Zásadní je především Norsko, kde kvůli daňovému zvýhodnění prodali za první pololetí letoška 48 tisíc elektroaut. Více jich zaregistrovali už jen v Německu, Francii a Spojeném království – ty ale patří mezi největší evropské automobilové trhy. Norsko nikoliv.
V porovnání s loňským prvním pololetím rostly prodeje elektroaut v Evropě více než dvojnásobně, jakkoliv jsou statistiky za minulý rok výrazně ovlivněné pandemií koronaviru. Ta především na začátku roku prakticky zastavila nejen prodej, ale na nějakou dobu i výrobu aut.
Celkem se loni na zmíněných trzích prodalo 745 684 elektrických a vodíkových aut. Letošní první pololetí pak už překonalo prodeje za celý rok 2019, 2018 i 2017. Dokazuje to, jak rychle roste zájem o auta do zásuvky. Ovlivňuje jej lepší dostupnost těchto automobilů, ale třeba také rostoucí infrastruktura pro jejich provozování.
V
Evropská centrální banka zmírní podporu ekonomiky
10.09.2021
Pokud je člověk investor, je září nejlepší zaspat. Historicky totiž přináší nejhorší výnosy ze všech měsíců. A zatím to vypadá, že na letošní září to bude chtít možná i špunty do uší a klapky na oči. Se zhoršujícím se počasím opět narůstá počet infikovaných koronavirem ve vyspělém i v chudším světě.
Centrální banky zároveň čelí rychle rostoucím cenám v ekonomice a není jisté, jak dlouho budou ještě schopné ekonomiku podporovat. První zvrat ohlásila ve čtvrtek Evropská centrální banka (ECB), když oznámila, že začne svou podporu omezovat. Evropské akciové trhy to očekávaly a už během středy reagovaly poklesem, který pokračoval i ve čtvrtek. Nakonec ale skončily v mírném plusu.
V
Co znamená pro Česko konec uhlí a jak ho ovlivní zelená politika EU?
06.09.2021
Doba uhelná pomalu končí. I země, jako je Česko, které z této špinavé suroviny stále bere zhruba polovinu veškeré elektřiny a tepla, se musí přizpůsobit. Současná vláda zatím ale tápe, jak uhlí nahradit, tak aby to stálo co nejméně a lidé i firmy měli čím svítit a topit. Vládní strategie sice mluví o tom, že by se elektřina neměla vyrábět z uhlí od roku 2038 a teplárny s ním skončí ještě dřív. Evropa na nás ale nepočká. A extrémně drahé emisní povolenky mohou konec uhlí významně urychlit.
Na konci roku by se mohl rozjet tendr na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. České ambice v oblasti nových zelených elektráren jsou ale velmi nízké a neexistují ani náhradní plány na větší výrobu elektřiny z plynu. To vše v době, kdy ceny energií letí extrémně nahoru. Plyn meziročně podražil skoro čtyřikrát a elektřina je nejdražší od roku 2008.
Jak tedy zajistit, abychom přijali evropský Green Deal a měli bezpečné dodávky energií za rozumné ceny? Je jaderná energetika ideálním řešením i pro zelené časy? Kolik postavit zelených elektráren a stačí jako náhrada za uhelné zdroje?
V