Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Rychlá výstavba a daňové výhody. Do Polska míří další české miliardy
16.08.2021
Realitní investoři v Česku mají na účtech dostatek peněz i chuť je utrácet. Kromě domácí scény se nejčastěji dívají po nemovitostech v Polsku.
Potvrzují to i nejnovější plány nemovitostní společnosti Accolade. Ta za 80 milionů eur, v přepočtu přes dvě miliardy korun, rozšíří svoji paletu průmyslových nemovitostí ve městě Velkopolský Hořov poblíž hranic s Německem. Accolade tam získal pozemky o rozloze téměř 100 tisíc metrů čtverečních, na kterých postaví nové průmyslové budovy, tedy výrobní haly a sklady.
„V našich očích představuje Velkopolský Hořov důležité skladovací a logistické centrum, které profituje ze své polohy ve zvláštní ekonomické zóně Kostřín-Słubice, jedné z nejrychleji se rozvíjejících ekonomických zón v Polsku,“ říká šéf Accolade Milan Kratina.
V
Německo po nehodě tvrdě kritizuje české železnice
06.08.2021
Zabezpečovací systém na českých železnicích je nutné urychleně revidovat, varuje čestný předseda německého sdružení cestujících Pro Bahn Karl-Peter Naumann. Reaguje tak na středeční nehodu u Domažlic, při níž se srazil expres z Mnichova s dalším osobním vlakem, a která si vyžádala tři oběti a desítky zraněných. Kriticky se ozvali i další zástupci německých železničních organizací.
"Český zabezpečovací systém na železnici je třeba urychleně revidovat. Vláda o tom ví a pracuje na tom, ale bude to trvat dlouho," citoval web Zdopravy.cz čestného předsedu německého sdružení cestujících PRO BAHN Karla-Petera Naumanna.
Ke kritice se přidala také železniční organizace Allianz pro Schiene (Kolejová aliance), která v Německu sdružuje přes 150 firem ze železničního sektoru. "Česká republika je v oblasti bezpečnosti na kolejích i silnicích za evropských průměrem. Je toho hodně, co je třeba dohnat, zejména pokud jde o bezpečnostní systémy na kolejích," napsala aliance na Twitteru.
V
Pražské hotely jsou nejprázdnější v Evropě
04.08.2021
Více než dva měsíce poté, co vláda umožnila hotelům znovu naplno fungovat, zůstávají dva ze čtyř hotelů sítě Olympik Hotels zavřené. Kvůli malému zájmu se je zatím nevyplatí otevřít.
Z celkových 640 pokojů, které síť nabízí, jich zákazníci v červenci obsadili v průměru jen asi desetinu, teď je jich zadaných zhruba 15 procent. Příklad jedné z největších pražských sítí ukazuje, že hoteliéry nadále trápí útlum turismu nebo služebních cest. S nadějí vzhlížejí k podzimu, zda se do hlavního města vrátí alespoň kongresy.
V
Ekonomická nálada v EU je na rekordu
30.07.2021
Ekonomická nálada v Evropské unii se v červenci vyšplhala na rekord. Její index vzrostl o 0,9 bodu na 118 bodů, nárůst přitom zaznamenal už šestý měsíc za sebou. Oznámila to Evropská komise. V Česku však index ekonomické nálady podle komise naopak klesl, a to na 90,2 bodu z červnové hodnoty 106,1 bodu.
K růstu indexu ekonomické nálady v EU přispěla zejména zlepšená situace v průmyslu a ve službách. Ve stavebnictví a mezi spotřebiteli se však nálada zhoršila, zatímco v maloobchodě zůstala bez výraznějších změn.
V eurozóně se index ekonomické nálady zvýšil o 1,1 bodu na 118 bodů, což je také rekord.
Za zlepšující se ekonomickou náladou stojí uvolňování koronavirových restrikcí, díky kterému se zotavuje podnikatelská aktivita. Komise nicméně upozornila, že nálada se v červenci zlepšila méně výrazně, než v předchozích měsících. "Naznačuje to, že tento ukazatel je v blízkosti svého vrcholu," dodala.
Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden zlepšil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 4,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta. Loni se podle MMF ekonomika zemí používajících euro kvůli pandemii propadla o 6,5 procenta.
V