Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Co znamená pro Česko konec uhlí a jak ho ovlivní zelená politika EU?
06.09.2021
Doba uhelná pomalu končí. I země, jako je Česko, které z této špinavé suroviny stále bere zhruba polovinu veškeré elektřiny a tepla, se musí přizpůsobit. Současná vláda zatím ale tápe, jak uhlí nahradit, tak aby to stálo co nejméně a lidé i firmy měli čím svítit a topit. Vládní strategie sice mluví o tom, že by se elektřina neměla vyrábět z uhlí od roku 2038 a teplárny s ním skončí ještě dřív. Evropa na nás ale nepočká. A extrémně drahé emisní povolenky mohou konec uhlí významně urychlit.
Na konci roku by se mohl rozjet tendr na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. České ambice v oblasti nových zelených elektráren jsou ale velmi nízké a neexistují ani náhradní plány na větší výrobu elektřiny z plynu. To vše v době, kdy ceny energií letí extrémně nahoru. Plyn meziročně podražil skoro čtyřikrát a elektřina je nejdražší od roku 2008.
Jak tedy zajistit, abychom přijali evropský Green Deal a měli bezpečné dodávky energií za rozumné ceny? Je jaderná energetika ideálním řešením i pro zelené časy? Kolik postavit zelených elektráren a stačí jako náhrada za uhelné zdroje?
V
Ekonomiky eurozóny se začínají oklepávat, roste ale inflace
01.09.2021
Obavy z dopadů šíření mutace delta na eurozónu se ukázaly jako liché. Koronavirus neměl na celkové hospodářské výsledky uskupení za poslední čtvrtletí velký dopad. Hrubý domácí produkt eurozóny stoupl v prvním pololetí meziročně o dvě procenta, za druhý kvartál přitom HDP vzrostl o 13,7 procenta oproti stejnému období loni. Eurozóna se tak vzpamatovává z pandemie, přičemž tahounem jednotlivých ekonomik jsou spotřebitelé.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) lidé utrácejí především za cestování a volný čas. Tyto výdaje jsou na nejvyšších úrovních od vypuknutí pandemie. Spotřebitelsky orientovaná část ekonomiky kompenzuje ztráty ve výrobě, která stále čelí nedostatku materiálu a čipů i dopravní krizi. Podnikatelé však mají obavy z inflace, jež například v Německu stoupla na nejvyšší hodnoty od krize v roce 2008.
V
Německý Axel Springer kupuje za miliardu dolarů Politico
30.08.2021
Německé vydavatelství Axel Springer koupí americkou společnost Politico, která provozuje stejnojmenný zpravodajský web. Německý podnik to ve čtvrtek uvedl v tiskové zprávě, o ceně se nezmiňuje. Podle zdrojů listu The New York Times jde o miliardu dolarů (21,7 miliardy korun), německý list Handelsblatt hovoří o částce „nejméně 630 milionů eur“.
Axel Springer získá také zbylý poloviční podíl ve společném podniku Politico Europe. Transakce by měla být uzavřena do konce letošního roku. Německý podnik si nákupem rozšíří portfolio, do kterého spadají on-line mediální společnosti Insider či Morning Brew.
Společný podnik Politico Europe vznikl v roce 2014, od roku 2019 je v zisku. Zakladatel společnosti Politico Robert Allbritton si udrží svou roli jak ve společnosti Politico, tak v sesterské firmě Protocol, která pokrývá dění v odvětví technologií.
Ve dvojici zpravodajských společností si zachovají vedoucí pozice také editoři. Politico bude fungovat nezávisle na dalších značkách, které spadají pod Axel Springer.
V
Krajiny EÚ sú relatívne blízko k vymazaniu následkov koronavírusového šoku.
30.08.2021
Ekonomiky 27 členských štátov EÚ majú reálnu šancu dostať sa už tento rok z recesie spôsobenej minuloročnou koronakrízou. Hospodárska výkonnosť členských štátov EÚ sa totiž v druhom štvrťroku tohto roka výrazne zlepšila.
V dôsledku toho rástla aj miera zamestnanosti, zatiaľ čo inflácia prakticky dosiahla cieľ Európskej centrálnej banky ECB.
Hrubý domáci produkt (HDP) v EÚ sa v druhom štvrťroku 2021 medziročne zvýšil o 13,2 percenta, pričom hospodársky rast v eurozóne bol dokonca o 0,4 percenta vyšší.
Od januára do marca 2021 (1. štvrťrok) pritom vykázali ekonomiky oboch skupín štátov medziročný pokles o 1,3 percenta.
V