Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Berlínská iniciativa: bytovou krizi vyřeší vyvlastnění
22.07.2021
Berlínská iniciativa Deutsche Wohnen & Co. Enteignen, která bojuje za dostupnější bydlení v německé metropoli, přišla s poměrně radikálním návrhem, jak bytovou krizi řešit. Chce vyvlastnit majitele největších soukromých realitních společností, pod které v Berlíně spadá více než 240 tisíc bytů. Iniciativa hodlá o vyvlastnění nemovitostí uspořádat referendum, pro které už sehnala dostatek podpisů.
Iniciativu Deutsche Wohnen & Co. Enteignen (v překladu "Vyvlastnit Deutsche Wohnen & Co.") založilo Sdružení berlínských nájemníků. Do názvu záměrně použilo jméno největšího hráče na tamním nájemním trhu, tedy Deutsche Wohnen. Autoři návrhu, kteří chtějí vyvlastnit přes 240 tisíc bytů, argumentují článkem 15 německé ústavy. Ten hovoří o tom, že pozemky, půda, přírodní bohatství a také výrobní prostředky mohou být za odškodnění převedeny do obecného vlastnictví nebo jiné formy společného hospodaření. Na úhradu odškodnění by si vzala úvěr nezisková společnost, pod niž by přešel bytový fond. A právě pod něj by zase přešly vyvlastněné nemovitosti, plánuje iniciativa.
V
Stejná minimální mzda v celé EU
19.07.2021
Minimální mzda v Česku je nyní 15 200 korun, měla by však být 17 500 až 18 tisíc. Takové je doporučení evropské směrnice. Cílem je srovnat velké rozdíly v minimálních mzdách unijních zemí, aby byly přiměřeně srovnatelné a zamezilo se tak chudobě. S dosud nejradikálnějším zvýšením nejnižší mzdy proto počítá i současný návrh ministerstva práce a sociálních věcí. Pro jsou odbory, proti podnikatelé.
Ministerský návrh počítá se zvýšením minimální mzdy od ledna příštího roku o 2800 korun na 18 tisíc měsíčně. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je výraznější navýšení nutné. Šéfka resortu podotýká, že česká minimální mzda patří k nejnižším v unii. Podle údajů Eurostatu má Česko šestou nejnižší minimální mzdu v EU, po Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, Lotyšsku a Chorvatsku (viz obrázek).
Její návrh tak odpovídá doporučení evropské směrnice, podle něhož by nejnižší výdělek měl dosahovat poloviny průměrné mzdy nebo 60 procent mediánové mzdy. Opatření má bránit chudobě lidí, kteří pracují. Průměrná mzda v 1. čtvrtletí letošního roku v Česku činila 35 285 korun. Medián byl letos v prvním čtvrtletí 29 867 korun.
V
Dostupnost bydlení je v Česku druhá nejhorší z vybraných zemí Evropy
19.07.2021
Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Nový byt v ČR vyjde na 12,2 průměrného hrubého ročního platu, o rok dříve to bylo 11,4 platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte. Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Irové, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,1 ročního platu. V Srbsku je to 15,2 platu. V letech 2017 až 2019 byla dostupnost bydlení v ČR nejhorší.
„Vývoj cenové dostupnosti vlastního bydlení rezonuje za posledních několik let v celé Evropě, když 64 procent zemí očekává, že v postpandemických letech se dostupnost vlastního bydlení může ještě zhoršit,“ uvedl vedoucí partner v oddělení nemovitostí Deloitte Miroslav Linhart.
Za Srbskem a Českem následují Slovensko, Rakousko (10,6 ročního platu) a Izrael (9,2 platu). Po Irsku je to nejméně v Belgii (4,2 platu), Portugalsku (4,4 platu) a Bulharsku (4,8 platu).
Ačkoliv je nové bydlení v Česku v poměru k platům nejméně dostupné, nominální ceny nedosahují úrovně západních zemí. Nejdražší je Rakousko s průměrnou cenou 4457 eur (114 320 korun) za metr čtvereční. Nejlevnější bylo Bulharsko s cenou 578 eur (14 830 korun) za metr čtvereční. V Česku loni průměrná prodejní cena nových bytů meziročně vzrostla o 8,5 procenta na 2822 eur (72 380 korun) za metr čtvereční. Meziročně ceny nejvíce vzrostly v Maďarsku (o 12,3 procenta) a v Nizozemsku (o 10,8 procenta). Naopak v Norsku o čtyři procenta klesly.
V
Stejná minimální mzda v celé EU
15.07.2021
Ministerský návrh počítá se zvýšením minimální mzdy od ledna příštího roku o 2800 korun na 18 tisíc měsíčně. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je výraznější navýšení nutné. Šéfka resortu podotýká, že česká minimální mzda je nejnižší v unii. Podle údajů Eurostatu má však Česko až šestou nejnižší minimální mzdu v EU, po Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, Litvě a Chorvatsku (viz obrázek).
Její návrh tak odpovídá doporučení evropské směrnice, podle něhož by nejnižší výdělek měl dosahovat poloviny průměrné mzdy nebo 60 procent mediánové mzdy. Opatření má bránit chudobě lidí, kteří pracují. Průměrná mzda v 1. čtvrtletí letošního roku v Česku činila 35 285 korun. Medián byl letos v prvním čtvrtletí 29 867 korun.
V