Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Německý Axel Springer kupuje za miliardu dolarů Politico
30.08.2021
Německé vydavatelství Axel Springer koupí americkou společnost Politico, která provozuje stejnojmenný zpravodajský web. Německý podnik to ve čtvrtek uvedl v tiskové zprávě, o ceně se nezmiňuje. Podle zdrojů listu The New York Times jde o miliardu dolarů (21,7 miliardy korun), německý list Handelsblatt hovoří o částce „nejméně 630 milionů eur“.
Axel Springer získá také zbylý poloviční podíl ve společném podniku Politico Europe. Transakce by měla být uzavřena do konce letošního roku. Německý podnik si nákupem rozšíří portfolio, do kterého spadají on-line mediální společnosti Insider či Morning Brew.
Společný podnik Politico Europe vznikl v roce 2014, od roku 2019 je v zisku. Zakladatel společnosti Politico Robert Allbritton si udrží svou roli jak ve společnosti Politico, tak v sesterské firmě Protocol, která pokrývá dění v odvětví technologií.
Ve dvojici zpravodajských společností si zachovají vedoucí pozice také editoři. Politico bude fungovat nezávisle na dalších značkách, které spadají pod Axel Springer.
V
Krajiny EÚ sú relatívne blízko k vymazaniu následkov koronavírusového šoku.
30.08.2021
Ekonomiky 27 členských štátov EÚ majú reálnu šancu dostať sa už tento rok z recesie spôsobenej minuloročnou koronakrízou. Hospodárska výkonnosť členských štátov EÚ sa totiž v druhom štvrťroku tohto roka výrazne zlepšila.
V dôsledku toho rástla aj miera zamestnanosti, zatiaľ čo inflácia prakticky dosiahla cieľ Európskej centrálnej banky ECB.
Hrubý domáci produkt (HDP) v EÚ sa v druhom štvrťroku 2021 medziročne zvýšil o 13,2 percenta, pričom hospodársky rast v eurozóne bol dokonca o 0,4 percenta vyšší.
Od januára do marca 2021 (1. štvrťrok) pritom vykázali ekonomiky oboch skupín štátov medziročný pokles o 1,3 percenta.
V
Rusko zpomalilo dodávky plynu do Evropy
25.08.2021
Rusko v posledních týdnech zpomalilo dodávky zemního plynu do Evropy. Vyplývá to z analýzy společnosti ICIS, o které v úterý informuje server televize CNBC. Důvody tohoto kroku jsou nejasné, podle některých analytiků by ale mohla existovat souvislost s plánovaným spuštěním provozu kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Ten má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa a zdvojnásobit tím kapacitu potrubí, které je v provozu od roku 2011.
„Je to proto, že (státem vlastněný ruský plynárenský gigant) Gazprom se připravuje na spuštění Nord Streamu 2,“ uvedl analytik Tom Marzec-Manser ze společnosti ICIC. Gazprom podle něj doufá, že díky tomuto postupu získá lepší pozici pro spuštění plynovodu, který čelí kritice ze strany Spojených států i některých evropských zemí. „Pokud bude méně plynu než obvykle, mohlo by to proces (spuštění plynovodu Nord Stream 2) usnadnit,“ uvedl analytik.
Gazprom nicméně tvrdí, že zpomalení dodávek plynu je pouze důsledkem sezonních faktorů.
Podle společnosti ICIS klesl v polovině srpna objem dodávek v nejzápadnějším bodě plynovodu Jamal na 20 milionů krychlových metrů denně ze 49 milionů na konci července. Obvykle přitom objem dodávek dosahuje 81 milionů krychlových metrů denně, píše CNBC. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.
V
Česko je premiantem Evropy, boduje stabilitou i nižšími náklady
23.08.2021
Jestli se firmy, které zvažují přesun výroby do Evropy, odhodlají k činům, Česko na tom může vydělat. Výrobním podnikům totiž nabízí vůbec nejlepší podmínky v Evropě. Celosvětově je pak podle studie poradenské společnosti Cushman & Wakefield pátou nejatraktivnější destinací za Čínou, Indií, USA a Kanadou.
Česko si tak udrželo pozice z minulých let i navzdory rostoucím nákladům na pracovní sílu a nízké nezaměstnanosti, kdy si hlavně výrobní společnosti stěžují na nedostatek pracovníků. Přehřátý pracovní trh totiž neochladil ani covid. I tak k nám ale firmy láká strategická poloha se snadnou dostupností na západní trhy a relativně stabilní prostředí.
V