Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Rusko zpomalilo dodávky plynu do Evropy
25.08.2021
Rusko v posledních týdnech zpomalilo dodávky zemního plynu do Evropy. Vyplývá to z analýzy společnosti ICIS, o které v úterý informuje server televize CNBC. Důvody tohoto kroku jsou nejasné, podle některých analytiků by ale mohla existovat souvislost s plánovaným spuštěním provozu kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Ten má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa a zdvojnásobit tím kapacitu potrubí, které je v provozu od roku 2011.
„Je to proto, že (státem vlastněný ruský plynárenský gigant) Gazprom se připravuje na spuštění Nord Streamu 2,“ uvedl analytik Tom Marzec-Manser ze společnosti ICIC. Gazprom podle něj doufá, že díky tomuto postupu získá lepší pozici pro spuštění plynovodu, který čelí kritice ze strany Spojených států i některých evropských zemí. „Pokud bude méně plynu než obvykle, mohlo by to proces (spuštění plynovodu Nord Stream 2) usnadnit,“ uvedl analytik.
Gazprom nicméně tvrdí, že zpomalení dodávek plynu je pouze důsledkem sezonních faktorů.
Podle společnosti ICIS klesl v polovině srpna objem dodávek v nejzápadnějším bodě plynovodu Jamal na 20 milionů krychlových metrů denně ze 49 milionů na konci července. Obvykle přitom objem dodávek dosahuje 81 milionů krychlových metrů denně, píše CNBC. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.
V
Česko je premiantem Evropy, boduje stabilitou i nižšími náklady
23.08.2021
Jestli se firmy, které zvažují přesun výroby do Evropy, odhodlají k činům, Česko na tom může vydělat. Výrobním podnikům totiž nabízí vůbec nejlepší podmínky v Evropě. Celosvětově je pak podle studie poradenské společnosti Cushman & Wakefield pátou nejatraktivnější destinací za Čínou, Indií, USA a Kanadou.
Česko si tak udrželo pozice z minulých let i navzdory rostoucím nákladům na pracovní sílu a nízké nezaměstnanosti, kdy si hlavně výrobní společnosti stěžují na nedostatek pracovníků. Přehřátý pracovní trh totiž neochladil ani covid. I tak k nám ale firmy láká strategická poloha se snadnou dostupností na západní trhy a relativně stabilní prostředí.
V
Česko je premiantem Evropy, boduje stabilitou i nižšími náklady
19.08.2021
Jestli se firmy, které zvažují přesun výroby do Evropy, odhodlají k činům, Česko na tom může vydělat. Výrobním podnikům totiž nabízí vůbec nejlepší podmínky v Evropě. Celosvětově je pak podle studie poradenské společnosti Cushman & Wakefield pátou nejatraktivnější destinací za Čínou, Indií, USA a Kanadou.
Česko si tak udrželo pozice z minulých let i navzdory rostoucím nákladům na pracovní sílu a nízké nezaměstnanosti, kdy si hlavně výrobní společnosti stěžují na nedostatek pracovníků. Přehřátý pracovní trh totiž neochladil ani covid. I tak k nám ale firmy láká strategická poloha se snadnou dostupností na západní trhy a relativně stabilní prostředí.
V
Rychlá výstavba a daňové výhody. Do Polska míří další české miliardy
16.08.2021
Realitní investoři v Česku mají na účtech dostatek peněz i chuť je utrácet. Kromě domácí scény se nejčastěji dívají po nemovitostech v Polsku.
Potvrzují to i nejnovější plány nemovitostní společnosti Accolade. Ta za 80 milionů eur, v přepočtu přes dvě miliardy korun, rozšíří svoji paletu průmyslových nemovitostí ve městě Velkopolský Hořov poblíž hranic s Německem. Accolade tam získal pozemky o rozloze téměř 100 tisíc metrů čtverečních, na kterých postaví nové průmyslové budovy, tedy výrobní haly a sklady.
„V našich očích představuje Velkopolský Hořov důležité skladovací a logistické centrum, které profituje ze své polohy ve zvláštní ekonomické zóně Kostřín-Słubice, jedné z nejrychleji se rozvíjejících ekonomických zón v Polsku,“ říká šéf Accolade Milan Kratina.
V