Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko-německý byznys se po pandemii opět rozjede
23.06.2021
Němci nemají o Česku dostatek informací a Češi Německu vzhledem k naší společné minulosti plně nedůvěřují. Uvedl to německý velvyslanec v Praze Christoph Israng na Fóru Hospodářských novin.
Fórum neslo název The Czech Republic and Germany – Central European Partners on Bumpy Road (Středoevropští partneři na hrbolaté cestě). Podle Isranga jsou přesto česko-německé obchodní vztahy na skvělé úrovni, i když je do určité míry ovlivňuje společná historie. Obě strany by měly pracovat na dalším rozvoji společného partnerství. Utužování vzájemných vazeb zpomalila během loňského roku pandemie. „Ve střednědobém horizontu by ale na naší spolupráci neměla zanechat žádné výrazné jizvy,“ míní velvyslanec Israng.
V
Ocelářům prošlo v EU prodloužení celní ochrany do roku 2024
21.06.2021
Ceny oceli už několik měsíců trhají rekordy a hutě začínají opět vydělávat. Přesto evropští oceláři, kteří zažili několik hubených let, s napětím čekali, jestli EU prodlouží ochranu evropského trhu před dovozem oceli ze třetích zemí – hlavně z Turecka, Ukrajiny a některých asijských zemí. Zavedení cel si oceláři prosadili v roce 2018. V pátek se rozhodovalo, jestli se cla prodlouží až do konce června 2024.
Do poslední chvíle nebylo jasné, jestli Evropská komise získá pro prodloužení kvót mezi státy potřebnou většinu 15 hlasů. Ještě den před rozhodnutím nebyl jistý ani postoj Česka. Nakonec ale zástupce ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) prodloužení ochranných cel podpořil. Stejně jako zástupci Belgie a Rumunska, kde byl jejich postoj také do poslední chvíle nejasný. Pro pokračování kvót nakonec hlasovalo 17 států.
V
Evropská komise schválila první národní plány obnovy
18.06.2021
Evropská komise (EK) schválila první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země Evropské unie čerpat peníze z mimořádného pandemického fondu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová ve středu oznámila, že vyráží na návštěvu Portugalska a Španělska, kde zahájí sérii cest po všech státech, jejichž plány komise potvrdila. Mezi prvními zeměmi jsou i Řecko a Dánsko, do unijního summitu plánovaného na příští týden by podle unijních činitelů měla komise schválit 12 národních strategií. Česko, které plán předložilo zatím jako poslední, mezi nimi nebude.
Unijní exekutiva začala před několika dny vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit bezprecedentní fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,1 bilionu Kč). V úterý oznámila, že díky velké poptávce investorů získala prvních 20 miliard eur, letos by chtěla mít k dispozici zhruba pětinásobek této částky. Z tohoto balíku budou moci státy vyčerpat v rámci předfinancování až 13 procent svých alokací.
V
Evropa a USA se dohodly na zrušení cel na letadla
16.06.2021
Sedmnáct let trval spor Evropské unie a Spojených států o nedovolených státních podporách pro výrobce letadel. Evropa a USA se navzájem obviňovaly z nedovolených státních podpor dvěma obřím koncernům – Airbusu a Boeingu. Spor má skončit alespoň na pět let, kdy potrvá nové příměří. Unie a USA se dohodly na ukončení cel, oficiálně výsledky oznámili v úterý americký prezident Joe Biden a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Toto jednání začalo průlomem ohledně letadel. Tím skutečně otvíráme novou kapitolu v našich vztazích, protože u (výroby) letadel přecházíme od sporu ke spolupráci. Po 17 letech sporů,“ prohlásila von der Leyenová.
Podle Bidena je nesmírně důležité, aby byly vztahy mezi Evropou a USA vřelé. „Mám zcela jiné názory než můj předchůdce,“ uvedl v narážce na postoje bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Obě strany na summitu naopak nevyřešily spor kolem cel na evropskou ocel a hliník. Von der Leyenová věří, že Washington ještě letos cla zavedená Trumpem zruší. Prostor k jednání podle ní dává unijní odklad zavedení dalších protiopatření, díky němuž mohou obě strany hledat dohodu do konce roku.
V