Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ekonomická nálada v EU je na rekordu
30.07.2021
Ekonomická nálada v Evropské unii se v červenci vyšplhala na rekord. Její index vzrostl o 0,9 bodu na 118 bodů, nárůst přitom zaznamenal už šestý měsíc za sebou. Oznámila to Evropská komise. V Česku však index ekonomické nálady podle komise naopak klesl, a to na 90,2 bodu z červnové hodnoty 106,1 bodu.
K růstu indexu ekonomické nálady v EU přispěla zejména zlepšená situace v průmyslu a ve službách. Ve stavebnictví a mezi spotřebiteli se však nálada zhoršila, zatímco v maloobchodě zůstala bez výraznějších změn.
V eurozóně se index ekonomické nálady zvýšil o 1,1 bodu na 118 bodů, což je také rekord.
Za zlepšující se ekonomickou náladou stojí uvolňování koronavirových restrikcí, díky kterému se zotavuje podnikatelská aktivita. Komise nicméně upozornila, že nálada se v červenci zlepšila méně výrazně, než v předchozích měsících. "Naznačuje to, že tento ukazatel je v blízkosti svého vrcholu," dodala.
Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden zlepšil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 4,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta. Loni se podle MMF ekonomika zemí používajících euro kvůli pandemii propadla o 6,5 procenta.
V
Průměrná sazba hypoték v červnu stoupla na 2,13 procenta
26.07.2021
Průměrná úroková sazba hypoték v červnu stoupla na 2,13 procenta z květnových 2,06 procenta.
Sazba stoupla počtvrté v řadě, předtím 11 měsíců v řadě klesala. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Banky za první pololetí sjednaly 72.198 hypoték za rekordních 224 miliardy korun. V samotném červnu pak banky sjednaly 14.069 hypotečních úvěrů za 44,5 miliardy korun.
S
Podnikatelská aktivita v eurozóně se v červenci zvyšuje nejrychleji za více než 20 let
26.07.2021
Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila organizace IHS Markit. Ke zlepšení přispělo další uvolnění restrikcí původně zavedených proti šíření nového koronaviru. Těží z toho zejména sektor služeb, na který pandemie kvůli uzávěrám dolehla zdaleka nejvíce.
V Německu je situace ještě příznivější, naopak Francie si vede hůř. Důvěru v další vývoj zároveň kazí obavy z nové vlny nákazy. Souhrnný index nákupních manažerů pro eurozónu za červenec podle rychlého odhadu IHS Markit vystoupil na 60,6 bodu z červnové hodnoty 59,5 bodu, a dostal se tak nejvýše od července roku 2000. Souhrnný index měří aktivitu jak v průmyslu, tak ve službách. Údaj za červen je po zpřesnění dat lepší, odhad před měsícem uváděl 59,2 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru uváděli, že index v červenci vystoupí na 60 bodů. Pokud je index nad 50 body, signalizuje to růst, cokoliv pod touto hranicí znamená pokles aktivity.
S
Berlínská iniciativa: bytovou krizi vyřeší vyvlastnění
22.07.2021
Berlínská iniciativa Deutsche Wohnen & Co. Enteignen, která bojuje za dostupnější bydlení v německé metropoli, přišla s poměrně radikálním návrhem, jak bytovou krizi řešit. Chce vyvlastnit majitele největších soukromých realitních společností, pod které v Berlíně spadá více než 240 tisíc bytů. Iniciativa hodlá o vyvlastnění nemovitostí uspořádat referendum, pro které už sehnala dostatek podpisů.
Iniciativu Deutsche Wohnen & Co. Enteignen (v překladu "Vyvlastnit Deutsche Wohnen & Co.") založilo Sdružení berlínských nájemníků. Do názvu záměrně použilo jméno největšího hráče na tamním nájemním trhu, tedy Deutsche Wohnen. Autoři návrhu, kteří chtějí vyvlastnit přes 240 tisíc bytů, argumentují článkem 15 německé ústavy. Ten hovoří o tom, že pozemky, půda, přírodní bohatství a také výrobní prostředky mohou být za odškodnění převedeny do obecného vlastnictví nebo jiné formy společného hospodaření. Na úhradu odškodnění by si vzala úvěr nezisková společnost, pod niž by přešel bytový fond. A právě pod něj by zase přešly vyvlastněné nemovitosti, plánuje iniciativa.
V