Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów, nařídil soud EU
24.05.2021
Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česko. Rozhodl o tom v pátek Soudní dvůr EU, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Proti rozhodnutí se ohradili polský premiér Mateusz Morawiecki i společnost PGE, která důl vlastní.
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá a nedávno schválila prodloužení provozu dolu do roku 2044. Podle soudu byla žádost Prahy o preventivní zastavení těžby oprávněná, neboť nelze předem vyloučit, že Polsko pravidla o ochraně životního prostředí skutečně porušuje. Je také "dostatečně pravděpodobné, že pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów až do vyhlášení konečného rozsudku by mohlo mít negativní dopad na hladinu podzemních vod nacházejících se na českém území", konstatoval soud.
V
Míra inflace v EU v dubnu vystoupila na dvě procenta
21.05.2021
Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na dvě procenta, a po více než dvou letech je tak nad cílem Evropské centrální banky (ECB). V březnu činila 1,7 procenta. Nejvýraznější cenový vzestup je patrný v zemích Visegrádské skupiny (V4), včetně České republiky. Ve své konečné zprávě to ve středu oznámil statistický úřad Eurostat. Zároveň potvrdil, že míra inflace v zemích eurozóny vystoupila na 1,6 procenta z březnové hodnoty 1,3 procenta.
Před rokem, kdy už se Evropa i zbytek světa potýkaly s šířením koronavirové infekce, byla míra inflace v eurozóně 0,3 procenta a v celé EU činila 0,7 procenta.
Nejvýraznější inflaci mělo v dubnu Maďarsko, a to 5,2 procenta. Následuje Polsko s inflací 5,1 procenta a za ním je Lucembursko, kde míra inflace činila 3,3 procenta. V České republice inflace vystoupila na 3,1 procenta. Do visegrádské čtyřky patří vedle Maďarska, Polska a České republiky ještě Slovensko, které je jako jediné z V4 členem eurozóny, a používá tedy jednotnou evropskou měnu euro. Míra inflace na Slovensku v dubnu vystoupila na 1,7 procenta.
V
Část Polska nemá nárok na zelené miliardy z EU, zní z Bruselu
21.05.2021
Oblast polské Bogatynie, která leží nedaleko českých hranic a kde se nachází hnědouhelný důl a elektrárna Turów, měla být jedním z míst, kam v příštích letech potečou evropské miliardy. Skoro 77 miliard korun určených Varšavě tam mělo pomoct s přechodem od uhlí k zeleným zdrojům energie a k podpoře místních lidí. Jak ale Aktuálně.cz potvrdila Evropská komise, Bogatynia na peníze nemá nárok.
Důvodem je rozhodnutí polské vlády v Turówě těžit a spalovat uhlí dál. "Region Bogatynia (v Dolním Slezsku) nemá nárok na podporu z Fondu spravedlivé transformace (…) kvůli prodloužení těžby hnědého uhlí i po roce 2030 a otevření nové jednotky spalující hnědé uhlí v turówské elektrárně," vysvětluje Veronica Favalliová z tiskového oddělení Evropské komise.
Proti pokračování těžby ve zdejším dole se v minulosti ohradily české i německé úřady. Namítají, že těžba způsobuje pokles hladiny spodní vody a vyprazdňuje studny místním obyvatelům, na německé straně pak hrozí propady půdy. Varšava přesto minulý měsíc udělila státnímu těžařskému koncernu PGE povolení uhlí dolovat až do roku 2044. Před několika týdny se pak rozšířila i kapacita elektrárny. Česká vláda po krachu vzájemných vyjednávání podala v únoru na Polsko žalobu u Soudního dvora EU.
V
Europoslanci chystají tvrdý odsudek Babiše
19.05.2021
Poslanci Evropského parlamentu plánují dosud nejostřejší kritiku českého premiéra. V připravované rezoluci o Andreji Babišovi (ANO) opouštějí rámec čistě střetu zájmů týkající se dotací pro Agrofert a hodnotí celkový Babišův vliv na nezávislé instituce v zemi.
Hned několik frakcí zpochybňuje, jestli v Česku ještě funguje právní stát. Jako aktuální příčinu pochybností uvádějí rezignaci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana minulý týden; ten coby důvod svého odstoupení z funkce uvedl „politické tlaky“ na svoji osobu. Europoslanci proto žádají, aby bylo Česko vystaveno přezkumu ze strany Evropské komise, zda tuzemské úřady dokážou vymáhat platné zákony. Pokud se ukáže, že nedokážou, mají být zemi zastaveny veškeré dotace z Bruselu jakožto ochrana unijního rozpočtu.
V