Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Británii opouští stále více firem
11.05.2021
Změna sídla, přesun zaměstnanců či úprava sortimentu. Britské firmy řeší, jak se po brexitu udržet na unijním trhu. Viditelným příkladem je v Česku řetězec Marks & Spencer, který omezil nabídku britských potravin. Podobně je na tom zatím i konkurenční Iceland. Dovoz oběma firmám zkomplikovala přísná administrativa. A změny v mezinárodním obchodě evidují i první statistiky.
Letos v dubnu regionální manažer Marks & Spencer Stephen Smy uvedl, že k přechodu na čistě mražené potraviny v Česku firmu vedla vysoká poptávka zákazníků spolu s "probíhajícími výzvami, kterým jsme čelili při dodávkách čerstvých potravin". On-line deník Aktuálně.cz v lednu upozornil na značně prořídlou nabídku v oddělení čerstvých potravin v jedné z klíčových českých poboček řetězce. Pulty byly doplněny buď potravinami českého původu, jako jsou vejce či brambory, nebo je zakrývaly panely s omluvou. "Je nám líto, že některé z vašich oblíbených potravin nejsou dostupné. Tato situace nastala kvůli nové UK/EU importní legislativě. Usilovně pracujeme na tom, aby se chybějící produkty brzy vrátily do nabídky," uvedla na nich firma. Do problémů se po brexitu dostal také další britský řetězec působící v Česku - Iceland. Ten rovněž cílí na mražené zboží, nabízí ho i skrze on-line supermarket Košík.cz. Právě zde je patrné, jaké problémy s dodávkami Iceland má - v uplynulých měsících nabídka na Košík.cz značně prořídla a dostupných je již delší dobu jen pár položek z několika desítek.
V
Microsoft umožní firmám a institucím z EU ukládat data v rámci regionu
07.05.2021
Americká softwarová společnost Microsoft umožní firmám a zákazníkům z veřejného sektoru v zemích Evropské unie, aby mohli veškerá svá data zpracovávat i ukládat uvnitř sedmadvacetičlenného bloku. Chce tím odvrátit obavy, že k citlivým informacím zákazníků by mohla získat přístup americká vláda. Softwarový gigant oznámením reaguje na požadavky části klientů, aby jejich data neukládal na serverech například ve Spojených státech.
Microsoft „půjde za naše současné závazky ohledně ukládání dat a umožní vám zpracovávat i ukládat data v EU“, napsal na firemním blogu prezident Microsoftu Brad Smith. „Jinými slovy, nebudeme muset vaše data přesouvat mimo EU,“ upřesnil.
Microsoft reaguje na požadavky zákazníků, kteří chtějí silnější závazek k takzvané datové rezidenci, uvedl Smith. Aktualizace se budou vztahovat na hlavní cloudové služby Microsoftu, včetně Azure, Microsoft 365 a Dynamics 365.
Transatlantická ochrana dat je důvodem k obavám od loňského rozhodnutí Soudního dvora EU. Ten označil za neplatné rozhodnutí Evropské komise, které umožnilo firmám na základě přísných evropských pravidel na ochranu osobních údajů předávat data do Spojených států. Dohoda označovaná jako Privacy Shield (bezpečnostní štít) podle soudu nebrání dostatečně tomu, aby se k osobním údajům uživatelů dostala americká vláda.
V
Brusel prošetří další možné střety zájmů v Česku
30.04.2021
Evropská komise prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám to potvrdila členka komise zodpovědná za oblast právního státu Věra Jourová. Pokud by nyní zjistila, že Česko má s dodržováním pravidla o střetu zájmů systémový problém, mohla by ČR podle deníku přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.
Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Dosud se EK zabývala právě jen tímto případem. "Evropská komise bude zkoumat, zda kauza Andreje Babiše a Agrofertu je individuální případ, nebo zda v České republice dochází k systémovému selhání ve vztahu ke konfliktu zájmů," sdělila HN Jourová. Komise může proti Česku použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Platí od letošního roku. Bude se jím řídit vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027, stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy. Má například zabránit tomu, aby peníze z unijní pokladny směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů.
V
Brusel prošetří další možné střety zájmů v Česku
28.04.2021
Evropská komise prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám to potvrdila členka komise zodpovědná za oblast právního státu Věra Jourová. Pokud by nyní zjistila, že Česko má s dodržováním pravidla o střetu zájmů systémový problém, mohla by ČR podle deníku přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.
Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Dosud se EK zabývala právě jen tímto případem. "Evropská komise bude zkoumat, zda kauza Andreje Babiše a Agrofertu je individuální případ, nebo zda v České republice dochází k systémovému selhání ve vztahu ke konfliktu zájmů," sdělila HN Jourová. Komise může proti Česku použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Platí od letošního roku. Bude se jím řídit vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027, stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy. Má například zabránit tomu, aby peníze z unijní pokladny směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů.
V