Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Londýnská burza již není tou největší v Evropě
12.02.2021
Největší akciovou burzou v Evropě se po brexitu stal Amsterdam, který tak předstihl dosud kralující Londýn. V lednu se na různých nizozemských obchodních platformách denně zobchodovaly akcie v průměru za 9,2 miliardy eur (237 miliard Kč), což je ve srovnání s prosincem více než čtyřnásobek. S odvoláním na údaje společnosti CBOE Europe to napsal britský deník Financial Times.
Do Amsterdamu se přesunula více než polovina obchodů z britského hlavního města. EU chce snížit závislost finančních služeb na londýnském City a více obchodů s eurovými aktivy přesunout do Frankfurtu nad Mohanem, Paříže, Amsterdamu a dalších finančních center v unii. V Londýně v lednu vyměnily majitele akcie za 8,6 miliardy eur.
Změny vyvolal zákaz, který byl uvalen na finanční instituce z EU obchodující v Londýně, protože Brusel neuznal britské burzy a obchodní platformy jako rovnocenné z hlediska dohledu, jako mají burzy a platformy na území unie. Banky v EU musí od 4. ledna s akciemi v eurech obchodovat uvnitř unie.
Mírný nárůst obchodů zaznamenaly minulý měsíc i Paříž, Frankfurt a Milán. Londýn na krok EU zareagoval tak, že zrušil zákaz obchodování s akciemi švýcarských firem, jako jsou Nestlé a Roche. S těmi se teď nesmí obchodovat v unii.
V
Práce s daty je pro firmy nutností
03.02.2021
Využíváte k řízení firmy data? Pokud ne, jste jen pouhá další osoba s názorem. Legendární frázi vypustil do světa americký statistik a profesor William Edwards Deming, proslulý svými 14 body, kterými v 80. letech minulého století radil managementům firem, jak se dostat z krize. A jeho poučka platí o to víc dnes pro společnosti 21. století, kdy se z práce s daty stává nutnost.
I přesto ale spousta dat uniká a vychází do ztracena, ačkoli hodnota trhu s takzvanými big daty roste každoročně o miliardy dolarů – v Evropě se podle odhadů až 85 procent dat vůbec nevyužije. I to se nicméně mění a přibývá společností, které se snaží s nimi pracovat. Velká data jsou totiž velká jen tehdy, když je firmy využijí. Bez toho jde o změť jedniček a nul.
To potvrzuje i zpráva mezinárodní vydavatelské společnosti IDG z konce roku 2019. Podle ní 95 procent dotazovaných organizací už začalo využívat big data na úrovni celého podniku či alespoň v některém oddělení, ovšem 67 procent z nich zároveň přiznává, že je jejich analytika velkých dat "chaotická".
V
Brexit na účtu: Jak se mění platby z Česka
03.02.2021
Odchodem z Evropské unie se Velká Británie stala z pohledu bank třetí zemí. A tak pro ni platí jiné podmínky v platebním styku než dosud. Zatímco platby napříč zeměmi Evropské unie jsou zpoplatněny stejně jako domácí transakce, u plateb do Británie nyní mohou banky požadovat vyšší poplatky. Většina zatím zdražovat nechce, některé už ale sazebníky mění. Prodražit se mohou i výběry z bankomatu.
"Ke změnám v platebním styku došlo. Od 1. ledna 2021 je Velká Británie z hlediska právních předpisů Evropské unie i České republiky státem mimo Evropský hospodářský prostor (EHP), a nově se tak neuplatní řada pravidel a výjimek, které doposud platily," potvrzuje tisková mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová. Největší dopad na klienty má podle ní to, že se na eurové platby do a z Velké Británie už nevztahuje regulace poplatků za přeshraniční transakce - poplatky nově nemusí být stejné jako za vnitrostátní transakci. Čili mohou být výrazně dražší.
V
Fond doporučil schválit dotace EU pro firmy z Agrofertu
01.02.2021
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) doporučil na konci loňského roku podpořit z unijních peněz určených pro roky 2014 až 2020 mimo jiné i dvě firmy z holdingu Agrofert. Ty dohromady požadují téměř 45 milionů korun. Fond dotaci doporučil i navzdory unijnímu prošetřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).
Píše o tom server iROZHLAS.cz. Prověrka investičních dotací podle Evropské komise ukázala, že Babiš coby veřejný funkcionář porušuje článek 4 zákona o střetu zájmů. V případě zemědělských dotací ještě nejsou závěry známé, i tak ale podle webu existuje riziko, že Česko z Bruselu peníze na některé projekty firem z holdingu nedostane. Kroky fondu se nelíbí Pirátům, kteří na ně upozornili a hned na začátku roku se kvůli dvojici předběžně schválených projektů pro společnosti Penam a Lipra Pork také obrátili na policii.
V