Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Do Česka míří bilion korun z EU na oživení ekonomiky
29.03.2021
Česko získá v následujících sedmi až deseti letech jeden bilion korun. Rekordní suma z rozpočtu Evropské unie by měla české ekonomice pomoci zvládnout následky pandemie, postavit ji zpátky na nohy a vyslat ji na cestu hospodářského růstu.
Polovina z této částky má směřovat přímo do českých regionů, zejména do těch nejchudších. Evropská unie si totiž uvědomuje, že podporu si zaslouží i obce a drobní podnikatelé v odlehlých koutech země. To ale není jedinou podmínkou, kterou musí Česká republika při čerpání peněz z rozpočtu splnit. Podle EU by mělo Česko zaměřit investice do ochrany klimatu, digitálních technologií a modernizace.
Pro české regiony představují taková témata výzvu, dosud totiž investovaly zejména do nových silnic, školních budov či dětských hřišť. Nyní je však na čase posunout se dál – alespoň podle EU – a začít investovat do chytré budoucnosti.
V
Mzdy rostou i v krizi. Průměr zvedly odměny ve zdravotnictví
09.03.2021
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve zdravotnictvím meziročně vzrostly platy o 31 % vlivem jednorázových odměn, výrazně si polepšili i učitelé.
Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší 1,2 procenta. Čtvrté čtvrtletí je vyšší než průměr za celý loňský rok zejména kvůli tradičnímu vyplácení odměn bonusů a třináctému platu. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32 870 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 356 Kč a 63 781 korunami měsíčně. Objem mezd se zvýšil o 3,5 procenta, počet zaměstnanců klesl o 2,9 procenta. U mužů medián mezd dosáhl 35 129 korun, u žen byl 30 281 korun. Mzdy ale v posledním čtvrtletí rostly rychleji ženám. Jejich medián se zvýšil o 6,5 procenta, u mužů o 3,8 procenta. "Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak navíc dostaly na podzim i mimořádné tzv. covidové odměny," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
V
Rumunsko posouvá plán zavedení eura na rok 2027
22.02.2021
Rumuni nezačnou platit eurem do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. V rozhovoru se soukromou rumunskou televizní stanicí Digi24 to v pátek řekl rumunský ministr financí Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.
Dvacetimilionové Rumunsko do Evropské unie vstoupilo v roce 2007. Přijetí eura Bukurešť několikrát odložila, protože rumunské hospodářství a instituce nesplňují unijní kritéria. Citsu očekává, že konsolidovaný schodek veřejných financí se podaří dostat pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), jak stanovují unijní pravidla, do roku 2024. V období 2024 až 2025 by podle něj Rumunsko mohlo přistoupit k mechanismu směnných kurzů ERM-2, tedy vstoupit do takzvané čekárny na členství v eurozóně a bankovní unii. Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit takzvaná kritéria konvergence, což mimo jiné znamená deficit rozpočtu veřejných financí pod tři procenta HDP a veřejný dluh maximálně 60 procent HDP.
V
Prodej osobních automobilů v EU v lednu klesl o 24 procent
19.02.2021
Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v lednu kvůli druhé vlně koronaviru a znovuzaváděným protiepidemickým opatřením dál snižoval. Meziročně klesl o 24 procent na
726.491 vozů, uvedlo dnes Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Jde o nejhorší lednový výsledek od začátku vedení statistik. V České republice byl pokles o trochu mírnější.
S