Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská komise dala částečně za pravdu Česku
21.12.2020
Evropská komise dala částečně za pravdu Česku ve sporu s Polskem o prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Exekutiva Evropské unie dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy. Kvůli sporu, jenž se nepodařilo vyřešit dohodou, má ČR možnost obrátit se na Soudní dvůr EU.
Praha koncem září oslovila Brusel, neboť Polsko podle ní při prodlužování těžby porušilo povinnosti vyplývající ze čtyř unijních směrnic a ze smlouvy o fungování EU. Podle komise Varšava pochybila při uplatňování směrnic o posuzování vlivu na životní prostředí a o přístupu k informacím, například pokud jde o "informování veřejnosti a členských států zapojených do přeshraničních konzultací". České stížnosti na porušování dalších dvou směrnic, týkající se mimo jiné vlivu na kvality pitné vody, jsou podle EK vzhledem k předloženým důkazům a argumentům obou stran neopodstatněné.
V
Evropa tvrdě omezí internetové giganty
17.12.2020
Pod hrozbou obřích pokut, až deset procent globálního obratu, nebo dokonce rozdělení firmy, chce Evropská komise omezit moc velkých technologických společností jako Facebook, Twitter, Google nebo Amazon.
Hodlá je tak donutit, aby umožnily férovou byznysovou soutěž ve svých internetových službách a zároveň odstraňovaly nezákonný obsah, jako je dětská pornografie či nabídka na prodej padělků. Návrh nových pravidel zveřejnila komise vúterý po ročních přípravách. Je to zatím nejdůležitější krok komise pod vedením Ursuly von der Leyenové.
V
Unie zpřísní emisní cíle, OSN varuje před ničivým období
11.12.2020
Šéfové vlád členských států EU ve čtvrtek a pátek rozhodnou o budoucnosti klíčové klimatické politiky. Evropská komise již dříve navrhla zpřísnit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze současných 40 procent alespoň na 55 procent oproti roku 1990, europoslanci odhlasovali ještě o pět procent víc. Teď jsou na řadě právě lídři členských států.
Podle dostupných informací by nakonec navržený 55procentní cíl měl být schválen. "Dohoda je na dosah," oznámil před začátkem schůzky šéf unijních summitů Charles Michel. Podle informací deníku Aktuálně zpřísnění cíle na summitu v Bruselu podpoří také premiér Andrej Babiš (ANO). Ještě nedávno ho kritizoval a odmítal jako pro Česko nedosažitelný. Zmíněné snížení se vztahuje na unii jako celek, hodnoty pro jednotlivé členské státy se budou teprve definovat v průběhu příštího roku. Předpokladem je, že pro Česko bude finální číslo nižší než 55.
V
Česko bude moci z evropských dotací čerpat až 960 miliard Kč
09.12.2020
Česko bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. Na on-line konferenci to v úterý uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V současném období může Česko čerpat asi 620 miliard korun.
Dostálová připomněla, že kvůli současné koronavirové krizi připravila EU některé dodatečné zdroje. Například z fondu pro podporu oživení a odolnosti Česko získá navíc 170 miliard korun, ve fondu soudržnosti to bude asi 40 miliard korun. "Také se nám podařilo vyjednat nový fond pro spravedlivou transformaci pro Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. V něm je 42 miliard korun. Dále máme k dispozici modernizační fond, kde je zhruba 130 miliard korun. V roce 2018 jsme si říkali, že budeme muset vážit každou korunu. Teď jsme na opačné straně. Budeme muset mít dostatek projektů," doplnila Dostálová.
V