Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Agrobaroni už na zemědělské dotace z EU nedosáhnou
26.10.2020
Po několikadenním hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů v pátek Evropský parlament schválil svůj postoj k novým pravidlům rozdělování zemědělských dotací v Evropské unii. Poslanci mimo jiné chtějí, aby třetina z přímých dotací šla na podporu ekologického hospodaření. Shodli se také na zastropování dotací pro velké podniky, ačkoli by mělo být při splnění určitých podmínek pro státy dobrovolné.
Kompromis schválený největšími parlamentními skupinami kritizovaly ekologické organizace jako málo ambiciózní. EP nyní začne o svém návrhu vyjednávat s členskými státy, jejichž představy se v mnohém liší. Dotace pod hlavičkou Společné zemědělské politiky (SZP) tvoří tradičně téměř třetinu celého unijního rozpočtu. Ačkoli v rámci příštích sedmi let jejich podíl na celkovém balíku proti současnému období klesne, stále půjde asi o 350 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Evropská komise se reformou SZP snaží nasměrovat unii k ekologičtějšímu hospodaření a zároveň podpořit malé farmáře, pro něž by mohla klimaticky šetrná opatření znamenat existenční zátěž.
V
ČEZ se v Rumunsku zbavuje sedmi firem, ponechá si jen dvě
23.10.2020
Energetická skupina ČEZ prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení evropského antimonopolního úřadu a také Bezpečnostní rady rumunského státu. V pátek to řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Cenu firmy neuvedly.
Prodej podle Horákové zahrnuje celkem sedm společností, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.
V
V Německu sílí odpor proti odstavení jaderných elektráren
16.10.2020
Německo nejpozději koncem příštího roku odpojí své poslední jaderné elektrárny. Tento termín v létě roku 2011 stanovila spolková vláda, jež současně zavelela k rozsáhlé přeměně energetiky tak, aby se v budoucnu opírala o obnovitelné zdroje.
V poslední době se ale v zemi aktivizují zastánci jádra. Na svých protestních shromážděních před branami jaderných elektráren požadují, aby vláda jádro zachovala. Argumentují, že bez něj není možné dosáhnout cílů v ochraně klimatu.
V
Ženeva nasazuje rekordní minimální mzdu
07.10.2020
Švýcarská města Curych, Bern, Ženeva a Basilej tradičně patří k těm pro život nejdražším na světě. V kantonu Ženeva, kterému dominuje stejnojmenné město, si jsou toho obyvatelé dobře vědomi, a tak si minulý týden v referendu odhlasovali zavedení minimální mzdy ve výši 23 franků na hodinu (v přepočtu přibližně 578 korun). Podle dostupných dat jde o nejvyšší minimální hodinovou mzdu na světě.
Pro ustavení minimální mzdy v částce 23 franků, která vstoupí v platnost začátkem příštího měsíce, se ve všelidovém hlasování vyslovilo 58 procent voličů. V kantonu žije 500 tisíc obyvatel, volební účast činila 54 procent. Švýcarsko nemá uzákoněnou státní minimální mzdu. Ženeva se tak stala čtvrtým kantonem této země (po Neuchâtelu, Juře a Ticinu), který ji zavede. Ženevská odborová organizace Communauté genevoise d'action syndicale to označila za historické vítězství, z kterého bude těžit na 30 tisíc pracovníků, z nichž ve dvou třetinách jde o ženy.