Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Porsche postaví nový závod na Slovensku za 250 milionů eur
17.08.2020
Německý výrobce sportovních aut Porsche, který stejně jako česká Škoda Auto patří do skupiny Volkswagen, postaví na Slovensku novou továrnu na karoserie. Informoval o tom v pátek slovenský list Denník N, který to označuje za "největší koronakrizové překvapení". Automobilka má již v současnosti v zemi jeden závod a staví zde vývojové centrum.
Podle listu automobilka předložila projekt úřadům a požádala o povolení ke stavbě. Nový závod se má nacházet v regionu Pováží. Porsche plánuje v závodě vytvořit 1200 pracovních míst a investice má činit 250 milionů eur (6,5 miliardy Kč). Výroba má začít v roce 2027.
Daimler zaplatí za podvody s emisemi v USA 1,5 miliardy dolarů
14.08.2020
Německá automobilka Daimler se ve Spojených státech dohodla na urovnání vyšetřování kvůli podezření, že ve svých vozech s naftovým motorem používala nelegální software umožňující podvody při emisních testech. Výrobce vozů Mercedes-Benz podle čtvrtečního prohlášení zaplatí v rámci urovnání s americkými úřady 1,5 miliardy dolarů (33,2 miliardy korun), dalších 700 milionů dolarů ho bude stát urovnání žaloby od majitelů vozů.
Urovnání s úřady zahrnuje Agenturu na ochranu životního prostředí, ministerstvo spravedlnosti, kalifornský úřad pro čistotu ovzduší CARB a kancelář kalifornského hlavního prokurátora. Dotýká se celkem 250.000 osobních vozů a dodávek s naftovým vozem. Daimler dodal, že počítá, že na splnění všech požadavků souvisejících s urovnáním bude muset vydat dalších zhruba 500 milionů eur (13,1 miliardy korun).
Pandemie tlačí miliony Evropanů do dluhové krize
12.08.2020
Evropu čekají další hospodářské otřesy, protože plány na ukončování bezprecedentní podpory zaměstnanců zavedené během koronavirové pandemie by mohly uvrhnout miliony domácností do dluhové pasti. Píše o tom agentura Bloomberg.
Organizace, jež pomáhají jednotlivcům řešit jejich finanční problémy, varují před prudkým nárůstem počtu domácností, které nedokážou platit své účty. Dokonce i v zemích s vysokou úrovní úspor, jakou jsou Německo a Rakousko, začínají mít obyvatelé obavy, píše Bloomberg.
"V některých oblastech již ve srovnání s loňským rokem registrujeme výrazný nárůst lidí žádajících o radu," uvedla Maria Kemmetmüllerová z rakouské organizace zastřešující dluhové poradce. "Na podzim očekáváme celoplošný nárůst poradenství až o 40 procent," dodala.
Evropská ekonomika počítá s pozvolným růstem
03.08.2020
To, že pandemie vyvolaná záhadným koronavirem bude pro hospodářství velký problém, se vědělo krátce poté, co se začala v polovině března výrazně projevovat i v Evropě. Statistická čísla zveřejněná tento týden však překonala snad i ty nejpesimističtější předpovědi. Vypovídají o dramatickém, až hrozivém propadu hospodářského růstu. V Německu nastala nejhorší poválečná recese, v USA nejprudší propad nejméně od roku 1947, ze kterého jsou první porovnatelná data.
Podle předběžné zprávy spolkových statistiků klesl hrubý domácí produkt Německa, klíčového partnera českých firem, za letošní druhé čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 10,1 procenta. Jde o nejhlubší propad od roku 1970, kdy se začala kvartální čísla zveřejňovat. Velikost německé ekonomiky se tak dostala na úroveň před deseti lety.