Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Brusel chce výrazně přitvrdit ve snižování emisí
16.09.2020
Na to, že by Evropská unie slevila z plánů na razantní snižování emisí skleníkových plynů, mohou premiér Andrej Babiš i jeho ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček zapomenout.
Na jaře to přitom byli oni, kdo vyzývali, aby EU kvůli pandemii nového koronaviru od svých záměrů ustoupila. Jenže unijní instituce i velká většina členských zemí tvrdí, že "zelené" investice jsou nutné nejen kvůli ochraně životního prostředí, ale že zároveň "nakopnou" ekonomiku, která vinou pandemie spadla do hluboké krize.
Pokles ekonomiky EU byl nižší, než se odhadovalo
10.09.2020
Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí klesla proti prvním třem měsícům roku o rekordních 11,4 procenta, zejména kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru. Meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) pak činil 13,9 procenta. Ve své konečné zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
Mezičtvrtletní hospodářský pokles je méně výrazný než podle dřívějších údajů, kdy se blížil 12 procentům. V zemích platících eurem se ekonomika proti předchozímu čtvrtletí propadla o 11,8 procenta a meziročně o 14,7 procenta. To je rovněž méně než v předchozích odhadech Eurostatu. Úřad v dnešní zprávě zdůraznil, že i tak jde zdaleka o největší pokles od zavedení těchto statistik v roce 1995. Mezi jednotlivými státy zaznamenalo největší propad HDP proti předchozím třem měsícům Španělsko (18,5 procenta), dále Chorvatsko (14,9) a Maďarsko (14,5). O něco lépe na tom byla největší unijní ekonomika Německo, kde HDP klesl proti prvnímu čtvrtletí o 9,7 procenta.
To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, varují němečtí bankéři
04.09.2020
To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, ačkoliv žádná bezprostřední hrozba pro finanční stabilitu kvůli pandemii teď nehrozí, uvedl německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin. Chmurné vyhlídky ale globální ekonomice předpovídá také šéf Deutsche Bank, největšího finančního ústavu v Německu.
BaFin jako problém vidí další případy nákazy novým koronavirem v mnoha zemích Evropy i jinde ve světě, kvůli čemuž je nutné opět zpřísňovat opatření proti šíření epidemie. Vlády navíc někdy přesně nevědí, jak nyní zareagovat. Šéf úřadu BaFin Felix Hufeld řekl, že když sleduje nynější vývoj, dělá mu obavy 20 až 30 procent nejslabších institucí, které hodnotí. "Bezbolestně z toho nevyjdeme, to je jisté. To nejhorší nás teprve čeká," řekl dnes Hufeld na bankovní konferenci. Na pódiu, kde účastníci stáli, od sebe byli odděleni plexisklem.
Dohoda v nedohlednu: Exportéři se připravují na opravdový brexit
31.08.2020
Velká Británie už přes půl roku není členem Evropské unie. Zatím to poznat není − země stále dodržuje unijní pravidla včetně volného pohybu osob a zboží. To se ale už za čtyři měsíce, po skončení nynějšího přechodného období, změní. Od 1. ledna tak evropské firmy, které se Spojeným královstvím obchodují, tvrdě zasáhne brexit. Na obou stranách kanálu La Manche se rozjedou celní kontroly, s jistotou tak dopravce čekají dlouhé fronty na hranicích.
V době, kdy podniky bojují s ochlazením ekonomiky zaviněným pandemií koronaviru, pro ně bude tvrdou ranou i další možný důsledek brexitu: zavedení cel. Spojené království a EU je na sebe od Nového roku uvalí, pokud selžou nynější jednání o obchodní dohodě, která má zachovat obchod bez poplatků. Takový pakt se ale zatím nerýsuje.