Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Europoslanci potvrdí Babišův střet zájmů při rozdělování dotací
19.06.2020
Evropský parlament v pátek podle všeho jasnou většinou hlasů přijme rezoluci, ve které odsuzuje střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Babiš má podle návrhu rezoluce vliv na rozdělování evropských dotací v Česku, které přitom čerpají firmy z jeho svěřenských fondů, jež premiér nadále ovládá a má z nich prospěch. Europoslanci navrhují pozastavení plateb z evropských fondů pro společnost Agrofert, dokud se střet zájmů nepodaří vyřešit. O tom by však musela rozhodnout Evropská komise po novém prověření situace v Česku.
Automobilky chystají v Evropě masivní propouštění
17.06.2020
Pandemie koronaviru na několik týdnů zmrazila výrobu i prodeje nových vozů v Evropě. Způsobila tím obrovské finanční ztráty výrobcům aut a dílů, kteří nyní vymýšlí způsoby, jak osekat náklady a ušetřit až miliardové částky. Škrty se dotknou i pracovních míst. Některé automobilky se už nyní chystají hromadně propouštět, o práci může v Evropě přijít až několik stovek tisíc lidí.
"Výhoda Evropy doposud je, že zde do velké míry zafungoval kurzarbeit a firmy díky němu nepropouštěly," říká Petr Knap, vedoucí oddělení pro automobilový sektor v poradenské firmě EY. "Tato podpora ve formě státního příspěvku na mzdy zaměstnancům však jednou skončí a v následujících měsících pak může přijít větší vlna propouštění," doplňuje. Hromadné propouštění již oznámila francouzská automobilka Renault, která se zbaví zhruba 15 tisíc lidí, tedy necelých deseti procent svých zaměstnanců. Omezí také výrobu a soustředí se na ziskovější modely. V příštích třech letech díky tomu ušetří v přepočtu téměř 54 miliard korun.
Britská ekonomika v dubnu klesla o 20,4 procenta
15.06.2020
Britská ekonomika v dubnu klesla proti předchozímu měsíci o 20,4 procenta, což je nejvíce v zaznamenané historii. Oznámil to v pátek britský statistický úřad. Meziročně pak činí propad hrubého domácího produktu (HDP) 24,5 procenta. Duben byl prvním úplným měsícem, kdy ekonomika pocítila opatření, která vláda zavedla proti šíření koronaviru.
Oslabovaly prakticky všechny sektory, zejména prodej aut, pohostinství, vzdělávání, ale i zdravotnictví. Produkce v sektoru služeb v dubnu meziměsíčně klesla o 19 procent, ve zpracovatelském průmyslu o 24 procent a ve stavebnictví téměř o polovinu. "Tak jako na mnoho dalších ekonomik ve světě i na tu naši tvrdě doléhají dopady koronaviru," řekl britský ministr financí Rishi Sunak. Británie má ale podle něj šanci rychle se po znovuotevření ekonomiky zotavit, a to díky vládním opatřením, jako je finanční podpora dočasně propuštěným zaměstnancům, úvěry či daňové úlevy. Většina obchodů by měla otevřít příští týden.
Už dva měsíce nemusí Británie zapínat uhelné elektrárny
11.06.2020
Ve středu to budou dva měsíce, co Británie nevyužívá energii z uhelných elektráren. Podle agentury Reuters to je nejdelší takové období od průmyslové revoluce v 19. století. Ostrovní země plánuje, že v roce 2024 zavře všechny uhelné elektrárny, aby snížila emise oxidu uhličitého (CO2), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.
Británie se v 80. letech 19. století stala první zemí s uhelnou elektrárnou a tento zdroj energie byl v dalším století jedním z hlavních motorů ekonomického růstu. Přístup Londýna k uhelným elektrárnám, které produkují téměř dvakrát tolik CO2 jako elektrárny plynové, se ale v posledních letech změnil. Navíc se od března výrazně snížila poptávka po elektřině kvůli omezením způsobeným epidemií nemoci covid-19. Příznivé počasí pak přispělo k nárůstu množství energie získávané z obnovitelných zdrojů.