Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Na kurzarbeit pracuje v Německu rekordních 7,3 milionu lidí
03.06.2020
V režimu kurzarbeit pracovalo v Německu v květnu rekordních 7,3 milionu lidí a koronavirová krize zasáhla téměř všechna odvětví ekonomiky. Dnes to uvedl hospodářský institut Ifo. V období finanční krize v květnu 2009 jich bylo jen necelých 1,5 milionu. "To číslo ještě nikdy nebylo tak vysoké," řekl Sebastian Link, který se v Ifo zaměřuje na pracovní trh.
Když vypukla koronavirová krize, nahlásili zaměstnavatelé na úřadech kurzarbeit - což je zkrácená pracovní doba pro zaměstnance, na jejichž mzdy přispívá firmám stát - pro 10,1 milionu lidí. Pracovat v tomto režimu jich po úředním schválení začalo 71,6 procenta. Zvláště postižený je sektor služeb, kde na kurzarbeit podle zjištění Ifo přešlo 2,4 milionu lidí, tedy 24,5 procenta všech zaměstnanců, průmysl a obchod. Naopak nejméně byli opatřením postiženi pracovníci ve stavebnictví, kterých tak minulý měsíc bylo zaměstnaných jen 22 000, tedy 4,1 procenta. Na rozdíl od finanční krize, kdy se více než 80 procent pracujících na kurzarbeit soustřeďovalo v průmyslu, se tento mechanismus rozšířil v koronavirové krizi na téměř všechna hospodářská odvětví.
Podpořte autoprůmysl, tlačí výrobci aut na Evropskou komisi
29.05.2020
Evropské automobilky a jejich dodavatelé varují, že vlivem koronaviru hrozí klíčovému odvětví evropské ekonomiky ještě hlubší krize, než byla ta před více než deseti lety po pádu Lehman Brothers.
V dubnu se v celé Evropské unii prodalo jen něco málo přes čtvrt milionu vozů, meziročně téměř o osmdesát procent méně. Nelehké budou i následující měsíce. Volkswagen, PSA, Ford, Daimler či Ferrari proto společně vyzvaly Evropskou komisi, aby přišla s masivní podporou, která pomůže výrobu a prodeje aut nastartovat.
Německo spasí penězi daňových poplatníků Lufthansu
27.05.2020
Kolem pětadevadesáti procent svých letů musela 19. března kvůli šířící se pandemii zastavit německá Lufthansa Group, jedna z největších leteckých společností nejen v Evropě, ale na celém světě.
Významný hráč na dopravním nebi, mající ve znaku jeřába, byl kvůli existenční hrozbě nucen požádat stát o finanční injekci. Lufthansa by jinak by musela odstavit stovky strojů, odřeknout nákupy nových letadel a propustit desítky tisíc lidí. Spolková vláda jí podle dohody poskytne celkem devět miliard eur (v přepočtu kolem 245 miliard korun), což Lufthanse umožní obnovit během června provoz na části linek a zachovat pracovní místa.
"Šetrná čtyřka" představila vlastní plán na záchranu ekonomiky EU
25.05.2020
Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem. Jeho základem by mělo být poskytování výhodných úvěrů, a to nanejvýš po dobu dvou let. Itálie, která patří k zemím nejvíce zasaženým koronavirovou pandemií, návrh označila za nepřiměřený.
Plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) představili začátkem týdne německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Peníze, které si unie má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, budou jednotlivým zemím rozdělovány přes rozpočet EU ve formě dotací a půjček. Skupina označovaná jako "šetrná čtyřka" ve zveřejněném protinávrhu prosazuje, aby byly peníze distribuovány jednotlivým zemím pouze ve formě výhodných úvěrů, nikoliv přímých dotací. Pomoc státům a odvětvím má být adresná, například v podobě podpory výzkumu a inovací či přechodu k "zelené ekonomice". Konkrétní objem prostředků v zamýšleném fondu alternativní plán neobsahuje.