Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
OSVČ by měly dostat příspěvek od státu i za květen
20.04.2020
Živnostníci a podnikatelé, které zasáhla opatření přijatá kvůli koronaviru, budou dostávat jednorázový příspěvek i po 30. dubnu. Měl by jako nyní činit 500 korun za den. Na páteční tiskové konferenci to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Schillerová uvedla, že v pondělí vládě předloží návrh zákona, který umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících podnikatele. Vláda s nimi počítá do 8. června. Podle Schillerové se v případě prodloužení termínu pro příspěvek podmínky měnit nebudou, ale podnikatelé budou muset předložit nové čestné prohlášení. Zástupci podnikatelů návrh vlády vítají. Vyplývá to z ankety ČTK mezi podnikatelskými svazy. Upozorňují na nutnost nízké administrativní náročnosti.
Koronavirus dál zdržuje dodávky potravin po světě
17.04.2020
Situace kolem přetížených přístavů, které týdny paralyzovaly dodávky potravin po světě, se nelepší. Na některých místech se dokonce zhoršuje. Upozorňuje na to agentura Bloomberg. Například na Filipínách hrozí uzavření přístavu klíčového pro dovoz rýže, kde se hromadí tisíce dopravních kontejnerů, jejichž vyložení komplikuje omezení volného pohybu.
Zákazy vycházení v Guatemale a Hondurasu, tedy v zemích, které se specializují na pěstování kávových bobů, omezují provozní dobu přístavů a zpomalují zásilky. V částech Afriky, které jsou závislé na dovozu potravin, chybí pracovní síla pro vykládku. Paralyzované přístavy jsou zatím posledním příkladem toho, jak nový koronavirus komplikuje produkci a distribuci potravin po světě. Zablokované dopravní uzly, nemocní pracovníci, omezení vývozu a panické skupování - to vše přispělo k tomu, že lidé v obchodech vidí prázdné regály, i když zásob je dostatek. Cesta potravin od producentů na stůl spotřebitelů je spletitá. Problémy v několika přístavech mohou vést k řetězové reakci a způsobit znepokojivé zpomalení dodávek. Například obilí vypěstované v Evropě může putovat do Indie, kde se z něj peče chléb nán, jenž se následně vyváží na americký trh.
Na polích nemá kdo sklízet. Němci vyšlou pro brigádníky letadla
14.04.2020
S příchodem letních měsíců vypukne sezona peckovin, na sklonku léta zase tradičně přijde období sklizně jablek. Jenže letos může být úroda těchto druhů ovoce nejen v Česku méně bohatá. Důvodem jsou uzavřené hranice řady evropských států, kvůli čemuž je složité shánět sezonní pracovníky na sklizeň. Problém se týká i sklizně zeleniny, chmelu nebo vinné révy.
Potíže s nedostatkem pracovníků musí v těchto dnech řešit třeba Německo, Británie, Francie, Itálie, Španělsko, ale i Česko. Také tuzemská vláda kvůli pandemii koronaviru zavřela hranice. "Ta situace ohrožuje i sklizeň ovoce v Česku, ale v tomto období se ještě v sektoru ovoce v ČR nic nesklízí. Sklizeň začne někdy v červnu a její gros bude u nás v měsících srpen, září, říjen a listopad. Existuje riziko, že se u nás úroda nesklidí, pokud zůstanou hranice uzavřené. V tuto chvíli to ale řeší hlavně chmelaři, zelináři," uvedl pro on-line deník Aktuálně.cz předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Zákaz vycestování obyvatel ČR do ciziny platí až na výjimky zatím do 12. dubna, tedy do velikonoční neděle, stejně jako zákaz vstupu cizinců do Česka. Plošný zákaz vycestování vláda sice od 14. dubna zrušila, zákaz vstupu cizinců by měl ale platit i nadále.
Evropské země hledají, jak podržet byznys
06.04.2020
Některé německé firmy přestávají kvůli hospodářským dopadům koronaviru platit nájem za prodejní prostory. Firmy využívají toho, že kvůli epidemii němečtí politici přijali opatření, které zakazuje výpověď z nájmu za jeho nedoplatky v období od 1. dubna do 30. června letošního roku.
Bylo přijato hlavně kvůli ochraně lidí, kteří jsou teď bez příjmů a mohli by přijít o střechu nad hlavou. Opatření ale počítá s tím, že nájemníci peníze do konce června 2022 doplatí.