Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská populace stárne
10.01.2024
Potřebujeme o milion migrantů ročně víc, tvrdí eurokomisařka. Problém stárnutí populace a ztráty pracovní síly vyžaduje zvýšení legální migrace do zemí Evropské unie o přibližně milion lidí ročně, prohlásila komisařka EU pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.
Zároveň zdůraznila nutnost předejít nelegální migraci. V roce 2021 vstoupilo na území EU podle údajů EU přibližně 3,5 milionu migrantů, z nichž více než 300 000 přišlo nelegální cestou. Johanssonová během projevu v Aténách uvedla, že je nezbytné zvýšit počet legálních přistěhovalců do EU. "Legální migrace funguje velmi dobře, ale stále to nestačí," prohlásila eurokomisařka. Pracovní síla v EU se podle ní ročně snižuje o milion lidí, a proto je nezbytné, aby legální migrace rostla přibližně o jeden milion ročně, což považuje za velkou výzvu. Johanssonová apelovala na členské státy, aby bojovaly proti nelegální migraci, která každoročně přináší statisíce lidí z Afriky a Blízkého východu do EU, často riskujících své životy na nebezpečných trasách.
I přesto, že počet nelegálních migrantů rapidně klesl od vrcholu v roce 2015, kdy EU zaznamenala přes milion překročení hranic, začal od roku 2020 opět stoupat.
Členské státy EU se v minulém roce dohodly na nových pravidlech týkajících se spravedlivějšího rozdělování nákladů souvisejících s migrací a na opatřeních k omezení počtu lidí využívajících služby převaděčů. Johanssonová zdůraznila, že v boji proti převaděčským sítím je nezbytná spolupráce na globální úrovni.
S
Předsedkyně Evropské komise ocenila dohodu na pravidlech pro AI
11.12.2023
Ursula von der Leyenová v sobotu uvítala dohodu na unijních pravidlech pro regulaci umělé inteligence. Podle agentury Reuters půjde o přelomová pravidla, ačkoliv bude ještě nutné doladit detaily. Von der Leyenová poznamenala, že umělá inteligence už mění každodenní život lidí. "A to je teprve začátek. Uvážlivé a široké využití umělé inteligence slibuje obrovský přínos pro naši ekonomiku a společnost," uvedla v tiskovém prohlášení.
Šéfka Evropské komise uvítala politickou dohodu na pravidlech pro umělou inteligenci. "Akt EU o umělé inteligenci je vůbec prvním uceleným právním rámcem pro umělou inteligenci na světě. Jedná se tedy o historický okamžik. Akt o umělé inteligenci přenáší evropské hodnoty do nové éry," dodala.
Pravidla mají například omezit využívání umělé inteligence pro biometrickou identifikaci ze strany bezpečnostních složek. Počítá se také se zákazem tzv. sociálního skóre, respektive kreditu. Jde o hodnocení lidí podle jejich chování a aktivit na sociálních sítích. Spotřebitelé by naopak měli získat možnost podávat stížnosti, přičemž firmám by v případě porušení pravidel hrozily pokuty ve výši až 35 milionů eur (přes 850 milionů korun) nebo 7 procent celosvětového obratu.
Podle agentury Reuters je možné, že unijní pravidla budou vzorem pro další státy. Členské státy Evropské unie se dlouho neshodovaly na regulaci generativní umělé inteligence. Například ChatGPT z dílny společnosti AI je systém vyškolený na velkých souborech dat, z nichž se učí a následně provádí různé úkoly.
S
Česko navrhuje EU omezit pohyb ruských diplomatů v Schengenu
22.11.2023
Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie ČTK poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).
"Mohu potvrdit, že takový návrh existuje. Jednání nejsou uzavřena, takže nemohu sdělovat detaily. Myslím, že kolegové z evropských zemí rozumí tomu, že špionážní aktivity znamenají riziko, a je veřejně známým faktem, že celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím," uvedl Lipavský.
Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země a nikoli po celém Schengenu. Zároveň podle FT chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Ruští diplomaté se mohou volně pohybovat v 24 z 27 členských zemí EU, stejně jako ve Švýcarsku, v Norsku a na Islandu, upozornil FT. Praha podle listu minulý týden návrh přednesla k vyjednávání o 12. evropském balíčku protiruských sankcí.
Po ruské invazi na Ukrajinu mnoho zemí vypovědělo část ruských diplomatů. Česko k takovému kroku přistoupilo i dříve kvůli kauze Vrbětice. Celkem vyhostilo přes 70 pracovníků, na ruském velvyslanectví v Praze nyní působí šest diplomatů.
B
(Zdroj: ceskenoviny.cz/ekonomika/)
Státy EU se dohodli na regulaci emisí metanu v energetice
16.11.2023
Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu dokončili vyjednávání o předpisu, který by pro energetické společnosti zavedl požadavky ohledně hlášení emisí metanu a jejich omezování.
Oznámila to Rada EU. V případě potvrzení předběžné dohody by se nařízení vztahovalo na dodavatele ropy, plynu a uhlí včetně firem dovážejících suroviny do unie. Chystaná norma představuje první pokus EU o regulaci emisí metanu, které výrazně přispívají ke skleníkovému efektu a tedy k oteplování klimatu. Nařízení je součástí strategie Fit for 55, která má EU nasměrovat k 55 procentnímu snížení uhlíkových emisí do konce dekády oproti roku 1990.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)