Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Německá ekonomika slábne
04.08.2023
Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje.
Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Index mnichovského institutu Ifo, který měří ekonomickou náladu v zemi a je zásadní pro hodnocení výhledu ekonomiky, vykázal v červenci pokles už třetí měsíc po sobě. Na 9000 dotázaných manažerů zhodnotilo současnou situaci svých firem i výhled na příštích šest měsíců jako horší. "Situace německé ekonomiky se zhoršuje," řekl šéf Ifo Clemens Fuest.
S
Evropská komise schválila podporu devět miliard korun pro českou železnici
03.08.2023
Peníze mají pomoci české železnici k interoperabilitě, tedy bezpečnému a nepřerušovanému provozu. Podporu budou moci čerpat železniční dopravci a Správa železnic do konce července roku 2028. V tiskové zprávě to oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Program má podpořit například modernizaci českých železničních vozidel na evropský systém řízení železničního provozu.
Tento systém v sobě zahrnuje zavedení ETCS, tedy evropského vlakového zabezpečovacího systému, a zavedení komunikačního systému GSM-R. Podpůrný evropský program obsahuje pět podprogramů, jeden z nich nově cílí na podporu zavedení takzvaného automatického digitálního spřáhla (DAC). Má zajistit větší automatizaci přepravy nákladů po kolejích. Nový systém spojování vozů má nahradit klasickou techniku, ke které je potřeba ruční práce posunovačů. Podpora DAC nebyla v předchozích verzích programu. "Je základním předpokladem pro automatizaci vlakotvorné činnosti," stojí v tiskové zprávě.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Míra nezaměstnanosti v EU v červnu zůstala na 5,9 procenta
02.08.2023
Oznámil to Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Údaje Eurostatu nicméně ukázaly v Česku na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi. V eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti v meziměsíčním srovnání rovněž beze změny, a to na 6,4 procenta.
V meziročním srovnání ale v eurozóně i v EU nezaměstnanost klesla. Loni v červnu v eurozóně dosahovala 6,7 procenta a v EU činila 6,1 procenta. V Česku míra nezaměstnanosti podle údajů Eurostatu v červnu vzrostla na 2,7 procenta z květnových 2,5 procenta. Ve věkové kategorii do 25 let se ale zvýšila na 13,7 procenta z květnových 9,5 procenta. Meziročně se téměř zdvojnásobila ze 7,2 procenta, kde byla v červnu loňského roku. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci EU podle údajů Eurostatu vykázalo Španělsko, a to 11,7 procenta. Za ním následovalo Řecko s 11,1 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Prezident podepsal novelu pravidel pro vyměřování místních poplatků
01.08.2023
Prezident Petr Pavel podepsal novelu pravidel pro vyměřování místních poplatků, která nabude účinnosti od příštího roku. Nová novela umožní lázeňským městům vybírat pobytový poplatek i v případě lázeňské péče, která je plně hrazena ze zdravotního pojištění, včetně platby za ubytování. Pavel také podepsal zákon o zrušení obsoletních právních předpisů a o sjednocení pravidel pro konání veřejných dražeb. Dříve platilo, že na plně hrazenou lázeňskou péči se nevztahoval pobytový poplatek, na rozdíl od příspěvkové péče, kdy pojišťovna hradí pouze léčení, a od péče plně placené klientem. Novela odstraňuje tento rozdíl. Ovšem obce budou mít možnost osvobodit pacienty s plně hrazenou lázeňskou péčí od tohoto poplatku prostřednictvím vyhlášky.
Další novinkou je zákon o zrušení obsoletních právních předpisů. Více než 10 000 zákonů, nařízení a vyhlášek, které sice formálně platí, ale už se nepoužívají, zmizí z českého právního řádu počátkem příštího roku. To má přispět k pročištění a zpřehlednění právního systému.
Podle vypracované předlohy ministerstvem vnitra se zruší přes 6600 tzv. vyhaslých právních předpisů, které jsou sice stále platné, ale v praxi se nepoužívají. Dalších zhruba 3600 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale stále jsou obsaženy v právním řádu.
Takové nadbytečné předpisy zatěžují systém eSbírka, který má sloužit občanům k elektronickému vyhledávání veškerých zákonů a mezinárodních smluv v platné podobě. Očištění právního systému by tedy mělo přispět k efektivnějšímu fungování tohoto systému.
Zároveň se plánuje sjednotit pravidla pro konání veřejných dražeb, které jsou převážně v elektronické formě, od roku 2025. K tomu bude zřízena Centrální evidence veřejných dražeb, která by měla usnadnit povinné zveřejňování dražebních dokumentů. Tento krok má být zaveden na základě změn obsažených v novém zákonu, který dnes podepsal prezident Petr Pavel, spolu s příslušnými novými úpravami.
S