Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Europol rozbil šifrovanou komunikaci organizovaného zločinu
28.06.2023
Europol zveřejnil informace o tisících zatčených lidí podezřelých z trestné činnosti ve spojitosti s používáním šifrovaného komunikačního nástroje EncroChat. Díky aktivní spolupráci napříč evropskými agenturami, členskými státy EU a třetími zeměmi na rozbití této sítě bylo zabaveno například více než sto tun kokainu či bezmála tisícovka zbraní. Europol na svých webových stránkách vyčíslil, že likvidace šifrovaného komunikačního nástroje EncroChat vedla k 6 558 zatčením po celém světě. „Z toho 197 zatčených představovalo vysoce hodnotné cíle,“ píše organizace Evropské unie, která má na starost prevenci a potírání organizované trestné činnosti.
Europol vyjmenoval i další bilance zásahu. Během zátahu bylo zabaveno 30,5 milionu tablet chemických drog, 103,5 tuny kokainu, 163,4 tun konopí, 3,3 tuny heroinu, 971 vozidel, 271 nemovitostí a domů, 923 zbraní, 21 750 kusů střeliva a 68 výbušnin, 83 lodí a 40 letadel. Zatčení podezřelí dostali dohromady zatím 7 134 let odnětí svobody. Jak ale vyšetřovatelé po celém světě zjistili, nešlo pouze o prohřešky ve formě pašování drog nebo zbraní. Jde z 11,46 % vraždy, 14 % praní špinavých peněz, 33,29 % pašování drog, 6,45 % pašování zbraní a 34,8 % organizovaný zločin.
Vyšetřování trvá už šest let. Vyšetřování trestné činnosti začaly francouzské orgány v roce 2017. Francouzská bezpečnostní organizace Gendarmerie Nationale, působící po boku národní policie, zjistila pravidelný výskyt telefonů, které v sobě měly EncroChat, při operacích proti organizovaným zločineckým skupinám. V ústředí této organizace následně vznikla operační pracovní skupina známá jako OTF EMMA. Pod jednu střechu sdružila vyšetřovatele a odborníky z Europolu, členských států a třetích zemí. „Společně pracovali na údajích z EncroChatu a vyšetřovali nejnebezpečnější zločince na světě. Europol od té doby podporuje vedlejší vyšetřování zahájená po celém světě.“
S
Evropská komise navrhla podpůrný balík pro zemědělce, ČR má dostat 160 milionů korun
27.06.2023
Země Evropské unie by si mezi sebe měly rozdělit dalších 330 milionů eur (7,8 miliardy korun) ze zemědělské rezervy na zmírňování dopadů levného dovozu ukrajinských obilovin, rostoucích nákladů či klimatických změn. Navrhla to Evropská komise v reakci na požadavky zemědělců z řady států. Česko by z nově uvolněných peněz mělo získat téměř 6,9 milionu eur (přes 160 milionů korun). Plán musí nejprve schválit členské země. Ty dnes souhlasily s rozdělením dříve navržených 100 milionů eur mezi Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko.
Farmáři z těchto států v bezprostředním sousedství Ukrajiny si v posledních měsících stěžovali na problémy s odbytem svých produktů kvůli levnému zboží, které do EU proudí z Ukrajiny. EU ve snaze pomoci ukrajinskému hospodářství zrušila cla a pokouší se pomoci v zásobování afrických či blízkovýchodních zemí ukrajinskou pšenicí, velká část ji však končila na unijním trhu. Komise proto uvolnila zmíněných 100 milionů, jejichž rozdělení dnes schválily členské státy. Česko a další země přitom na jednáních unijních ministrů zemědělství vznášely požadavky na vlastní kompenzace. V českém případě šlo o druhotný dopad levného ukrajinského dovozu, zemědělci z dalších zemí si stěžovali například na sucho nebo zdražování paliv. Z navržených 330 milionů pro ostatních 22 zemí by nejvíce měly získat Španělsko (81 milionů), Itálie (61 milionů) a Francie (53 milionů). Státy mohou podle komise přidat zemědělcům z vlastních rozpočtů až dvojnásobek částky vyhrazené z fondů EU.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
EU se shodla na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku
22.06.2023
Dnes se velvyslanci zemí Evropské unie shodli na jedenáctém balíku sankcí proti Rusku, který má za cíl omezit jeho schopnosti pokračovat v agresi vůči Ukrajině, oznámilo švédské předsednictví Rady EU. Nová sada sankcí, o které se jednalo mezi dvaceti sedmi členskými zeměmi po dobu více než šesti týdnů, zahrnuje zejména opatření zaměřená proti obcházení stávajících sankcí. Aby tyto sankce nabraly účinnost, musí být formálně schváleny jednotlivými členskými státy.
Od začátku loňské ruské invaze zavedl Evropský blok tvrdé sankce vůči ruskému hospodářství, které omezily vývoz vojensky využitelných technologií, dovoz ropy a obchodní vztahy s bankami.
Nicméně některé sankce byly obejity režimem prezidenta Vladimira Putina prostřednictvím jiných zemí a zahraničních společností. Nový dohodnutý balík sankcí, který zahrnuje nejen další osoby spojené s ruským režimem, ale také nástroje k zabránění porušování sankcí, se snaží tuto situaci řešit.
"Posílení omezení vývozu a zaměření na subjekty podporující Kreml představuje další úder pro Putinův válečný stroj," uvítala dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Členské státy by měly formálně potvrdit tuto dohodu ještě v průběhu tohoto týdne.
S
Evropská komise nařídila Googlu, aby přerušil byznis s digitální reklamou
15.06.2023
Evropská komise (EK) nařídila americké internetové společnosti Google, aby přerušila svůj lukrativní byznys s digitální reklamou. Znamená to, že Google může být nucen prodat část svého podnikání, aby uklidnil obavy antimonopolního orgánu z narušení hospodářské soutěže, informovala agentura Reuters. Komise to uvedla v tiskové zprávě. Google s názorem komise nesouhlasí. Evropská komise je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci.
Mimo jiné plní roli unijního antimonopolního úřadu. Případ Googlu začala vyšetřovat před dvěma lety. Google patří do skupiny Alphabet. "Společnost shromažďuje uživatelská data, prodává reklamní prostor a působí jako prostředník pro on-line reklamu," uvedla eurokomisařka Margrethe Vestagerová, která je zodpovědná za spravedlivou hospodářskou soutěž. Google je tedy zastoupen téměř na všech úrovních odvětví adtech. "Obáváme se, že Google mohl využít svého postavení na trhu k upřednostnění vlastních zprostředkovatelských služeb," řekla Vestagerová.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)