Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Unijní státy definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami
28.04.2023
Země Evropské unie v úterý definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů.
Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Evropský parlament již normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost...
J
Statistiky Eurostatu o cenách plynu jsou mylné, pozvu si lidi, kteří je tvoří
28.04.2023
Statistiky, podle kterých ceny plynu v Česku ve druhém pololetí loňského roku vzrostly nejvíce z celé Evropské unie, označil premiér Petr Fiala (ODS) za "matení veřejnosti". V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří. Premiér to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády.
O rapidním meziročním zvýšení cen plynu informoval evropský statistický úřad Eurostat. Růst cen plynu ve druhém pololetí 2022 činil podle něj v Česku 231 procent, o téměř 70 procentních bodů více než ve druhém Rumunsku. Jen dvě země se podle Eurostatu vyhnuly zvýšení o více než 20 procent, a to Chorvatsko (14 procent) a Slovensko (18 procent).
Proti podobným statistikám Eurostatu, které se však týkaly elektřiny, se v úterý ohradili někteří tuzemští dodavatelé elektřiny. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než ve své zprávě evropský úřad uvádí. Vůči číslům o plynu se dnes ohradil český předseda vlády…
J
Inflace v EU v březnu klesla na 8,3 procenta, Česko se průměru zásadně vymyká
20.04.2023
Míra inflace v Evropské unii klesla na 8,3 procenta z únorových 9,9 procenta. Dnes to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Z dat vyplývá, že v České republice inflace klesla na 16,5 procenta, tedy skoro o dva procentní body oproti únoru. Míra inflace v eurozóně v březnu klesla na 6,9 procenta. Meziměsíčně ceny v EU i v eurozóně ale vzrostly, a to o 0,9 procenta.
Nejnižší míru nezaměstnanosti má podle Eurostatu Lucembursko, kde činila 2,9 procenta. Následuje Španělsko (3,1 procenta) a Nizozemsko (4,5 procenta).
Nejvyšší míru inflace má Maďarsko (25,6 procenta), Lotyšsko (17,2 procenta) a Česko. Meziroční inflace se snížila v 25 zemích EU.
B
Průmyslová výroba v EU v únoru zrychlila růst na 1,4 procenta
14.04.2023
Průmyslová výroba v Evropské unii se v únoru podle sezonně přepočtených údajů zvýšila ve srovnání s předchozím měsícem o 1,4 procenta. Růst tak zrychlil z lednového tempa 0,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice činil růst průmyslové výroby 0,4 procenta po lednovém poklesu o 3,1 procenta.
V zemích platících eurem se výroba zvýšila o 1,5 procenta, zatímco v lednu stoupla o jedno procento. Meziročně průmyslová výroba v EU v únoru vzrostla o dvě procenta po zvýšení o jedno procento v lednu. V eurozóně byla výroba proti loňskému únoru vyšší o 2,1 procenta, v lednu meziročně vzrostla o 0,9 procenta. Z jednotlivých zemí, ze kterých jsou data k dispozici, se výroba meziměsíčně nejvíce zvýšila v Belgii (o 6,1 procenta) a Lucembursku (o 4,9 procenta). Naopak nejvýrazněji klesla na Slovensku (o 3,6 procenta) a ve Finsku (o 2,3 procenta).
S