Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Průmyslová výroba v EU v únoru zrychlila růst na 1,4 procenta
14.04.2023
Průmyslová výroba v Evropské unii se v únoru podle sezonně přepočtených údajů zvýšila ve srovnání s předchozím měsícem o 1,4 procenta. Růst tak zrychlil z lednového tempa 0,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice činil růst průmyslové výroby 0,4 procenta po lednovém poklesu o 3,1 procenta.
V zemích platících eurem se výroba zvýšila o 1,5 procenta, zatímco v lednu stoupla o jedno procento. Meziročně průmyslová výroba v EU v únoru vzrostla o dvě procenta po zvýšení o jedno procento v lednu. V eurozóně byla výroba proti loňskému únoru vyšší o 2,1 procenta, v lednu meziročně vzrostla o 0,9 procenta. Z jednotlivých zemí, ze kterých jsou data k dispozici, se výroba meziměsíčně nejvíce zvýšila v Belgii (o 6,1 procenta) a Lucembursku (o 4,9 procenta). Naopak nejvýrazněji klesla na Slovensku (o 3,6 procenta) a ve Finsku (o 2,3 procenta).
S
Itálie kritizuje EU kvůli narůstající migraci, vyhlásila nouzový stav
13.04.2023
Italská vláda v úterý vyhlásila nouzový stav kvůli rostoucím počtům migrantů z posledních týdnů, kteří do země plují přes Středozemní moře z Afriky. Potrvá šest měsíců a vláda na opatření s ním spojená vyčlení v první fázi pět milionů eur (asi 120 milionů korun). Informují o tom místní média. Itálie se letos potýká s více než čtyřnásobným přílivem migrantů ve srovnání s loňskem, jen za poslední tři dny doplulo do země přes tři tisíce lidí.
Podle agentury ANSA nouzové opatření mimo jiné usnadní zřizování nových přijímacích středisek pro běžence, ale také umožní posílit struktury zaměřené na repatriaci těch, kteří nemají právo v Itálii zůstat. "Hovoříme o výjimečné situaci, italské ostrovy ten příliv samy nezvládnou," řekl ministr civilní ochrany Nello Musumeci, který byl do loňského října pět let guvernérem Sicílie. Právě ta se potýká s největší migrační vlnou. "Řekněme si to ale jasně, nouzový stav problém nevyřeší, je potřeba plný a zodpovědný přístup Evropské unie," dodal Musumeci.
Rovněž místopředseda vlády a ministr dopravy Matteo Salvini vyzval Brusel, aby Itálii pomohl. "Je nutné, aby se Evropa probudila a zasáhla. Už roky jen mluví, ale nehnula ani prstem," řekl lídr jedné ze dvou krajně pravicových stran italské koaliční vlády Salvini.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?
28.03.2023
Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?
Dodavatelé elektrické energie tak budou mít třeba povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Podle plánů Evropské komise by se měl také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících právě k oné cenové stabilitě. Domácí agenturní zpravodajství k této věci dále uvedlo, že kolísání cen v extrémních výškách má dále pomoci „povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv“ při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Podle konstatování agentury ČTK má právě tento krok snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby...
J
Češi platí za potraviny nejvyšší daň v Evropě. Co by udělalo její snížení?
28.03.2023
Z pohledu finančních trhů by to byla jistě tzv. kurzotvorná informace, kdyby se na veřejnost dostala zpráva o tom, jak konkrétně by se mohla změnit sazba Daně z přidané hodnoty (DPH) v Česku. Jde totiž o to, bráno širším úhlem pohledu, že Češi platí třeba za opozicí tolik zmiňovanými potravinami (v současné době nejvyšších hodnot inflace za poslední dekádu) 15 procent, což je vskutku hodně vysoko, zatímco ve velké většině Evropy jsou potraviny zdaněny DPH většinou do deseti procent.
Jak ale říkají zprávy z vládních kuloárů, je možné, že se zavedená podoba zdanění DPH nejen potravin může brzy změnit. Zbyněk Stanjura, toho času šéf resortu financí totiž řekl ve vysílání ČRo Plus, aniž by prozradil právě ty kurzotvorné informace, že jeho úřad právě nyní vše pečlivě kalkuluje a propočítává. Otázkou ale zůstává, zda se má nebo může DPH na potraviny snížit.
Je jasné, že většině populace by se snížení daně z přidané hodnoty na potraviny, jídlo, pití a já nevím, co ještě dalšího, opozicí Ano a SPD označované jako téměř životadárné položky, které současná vláda podle nich ne a ne zlevnit, líbilo. Jenže právě po vládě levicově populistických hnutí a stran, které přivedly nyní voliči nejoblíbenějšího z vůdců téměř na buben českou státní kasu svou politikou rozhazování peněz z „vrtulníku“, brání téměř jakémukoliv snižování daní.
J