Elektromobily ztrácí po třech letech téměř 50 % hodnoty
24.03.2025
Elektromobily americké Tesly patří mezi nejhůře zhodnocené vozy na českém trhu, ukazuje analýza cen ojetin na portálu TipCars. Modely Y a 3 ztratily za tři roky téměř polovinu své původní hodnoty – konkrétně 47 %. Naopak Škoda Enyaq vychází lépe, její cena klesla „jen“ o 31 % a průměrně ji prodejci nabízejí za 1,07 milionu korun. Každé auto si uchovává svou hodnotu jinak a některá ji ztrácí o poznání rychleji než ostatní.
Obzvlášť často se přitom o ztrátě hodnoty hovoří u elektromobilů. Motoristický portál TipCars proto porovnal ceny deseti modelů elektromobilů vyrobených v roce 2022, které jsou na portálu aktuálně nejčastěji v nabídce. Zjistil, které z populárních elektromobilů přišly za 3 roky o největší část původní hodnoty1. Zdaleka nejhůře ze srovnání vyšly vozy americké Tesly – Model Y a Model 3. U obou došlo během tří let od výroby k poklesu hodnoty o 47 %. Ojetý Model Y ve verzi Long Range z roku 2022 dnes prodejci průměrně nabízí za 913 tisíc korun. To je o 811 tisíc korun méně, než stál nový. V případě Modelu 3 Long Range letos průměrná nabídková cena dosahuje 791 tisíc korun, tedy o 696 tisíc korun méně než před třemi lety.
Společným jmenovatelem obou modelů je, že toho za sebou nabízené vozy obvykle mají opravdu hodně. U Modelu 3 dosahuje průměrný nájezd tříletých vozů 51 tisíc kilometrů, v případě Modelu Y se dokonce blíží k 90 tisícům kilometrů. Výrazně tak převyšuje ostatní srovnávané modely, jejichž nájezdy se zpravidla pohybují mezi 20 a 40 tisíci kilometry.
V relativně blízkém závěsu za Teslami následuje dvojice modelů Hyundai Kona a BMW i3. V obou případech je možné tři roky starý vůz v bazarech najít s cenovkou okolo 600 tisíc korun. Oproti původním cenám tak došlo u Hyundai Kona k poklesu o 44 %, v případě BMW i3 o 43 %.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Praha od března zakáže podomní prodej elektřiny a plynu
22.02.2022
Nové nařízení, které reaguje na situaci na trhu po konci některých dodavatelů energií, v pondělí schválili městští radní. Proti původnímu znění zákaz na základě došlých připomínek zahrnuje i prodej elektřiny nebo plynu na veřejných místech mimo obchodní prostory. Loni v říjnu ohlásila konec činnosti skupiny Bohemia Energy, která v Česku dodávala energie zhruba 900 tisícům klientům.
Následovali další drobní dodavatelé. "Této těžké situace již začala využívat řada subjektů, včetně těch, kteří jsou nazýváni jako 'energošmejdi', kteří formou podomního prodeje nabízejí dodavatele a tlačí občany - zejména ohrožené skupiny jako jsou senioři, matky samoživitelky a další, do uzavírání značně nevýhodných smluv," stojí v dokumentu, kteří v pondělí schválili pražští radní. V Praze několik let platí zákaz podomního prodeje stanovený tržním řádem města. Ten je však založen na živnostenském zákoně a na prodejce spadající pod zákon energetický není podle magistrátu aplikovatelný. Nové nařízení vychází z novely energetického zákona, která obcím umožnila konkrétně prodej energií zakázat. Za porušení bude od března hrozit pokuta pokutu do výše 100 tisíc korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pojišťovny vrálily svým pojištěncům na doplatcích za léky stovky milionů korun
17.02.2022
Zdravotní pojišťovny vrátily svým pojištěncům stovky milionů korun z doplatků, které lidé zaplatili za léky v loňském roce. Částka, kterou pojišťovny poslaly lidem zpět, se meziročně zvedla v průměru asi o osm procent. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo pět ze sedmi zdravotních pojišťoven. Informace od ostatních ČTK zjišťuje. Peníze pojišťovny vrací nejčastěji seniorům nad 70 let. Pojišťovny vrací doplatky lidem automaticky za každé kalendářní čtvrtletí v případě, že překročí roční limit na doplatky za předepsané léky a potraviny pro zvláštní lékařské účely.
Do limitu se nezapočítávají částky, které lidé uhradí za zdravotnické prostředky. Roční limit činí pro děti a seniory nad 65 let 1000 korun, u seniorů nad 70 let a invalidních důchodců je poloviční a pro ostatní pojištěnce dosahuje 5000 korun.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je s 5,9 milionu pojištěnců v ČR největší, svým klientům za loňský rok na přeplatcích za léky vrátila téměř 600 milionů korun. To je meziročně o sedm procent více. Peníze zpět dostalo 534.430 pojištěnců, průměrná výše přeplatku činila 1122 korun. Nejpočetnější skupinou, které VZP doplatky vrací, jsou podle mluvčí Viktorie Plívové senioři nad 70 let.
S
Počet platebních karet v ČR loni stoupl na 14,1 milionu
08.02.2022
Počet vydaných platebních karet v Česku loni stoupl o téměř 600 000. Z toho bezkontaktních karet bylo 13,5 milionu, proti 12,9 milionu předloni. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo Sdružení pro bankovní karty. Hranici deseti milionů překročil počet karet v Česku v roce 2011.
Počet transakcí platebními kartami u obchodníků vzrostl v roce 2021 meziročně o 335 milionů na 1,851 miliardy a objem transakcí stoupl o 276 miliard Kč na 1,235 bilionu korun. Počet platebních transakcí v e-shopech se zvýšil o 90 milionů na 301 milionů, jejich objem o 115 miliard Kč na 309 miliard korun."Sektor platebních karet a souvisejících technologií na domácím trhu během roku 2021 zaznamenal v základních ukazatelích zásadní růst, a to i přes určité restrikce ve společenském životě a ekonomické dopady uzávěr ekonomiky. Meziroční nárůsty v řádech desítek procent byly výsledkem častějšího a intenzivnějšího používání platebních karet a dalších elektronických prostředků," uvedl výkonný ředitel sdružení Roman Kotlán.
S
Bankovní identitu za první rok využilo 700 tisíc klientů bank
01.02.2022
Bankovní identitu, rychlé a bezpečné digitální prokazování totožnosti, využilo za první rok fungování aspoň jednou na 700 tisíc klientů bank. Většina uživatelů se jejím prostřednictvím přihlásila ke službám státních institucí. Každý sedmý uživatel, který používá bankovní identitu u státu, dále využil BankID u firem. „Bankovní sektor je dlouhodobým partnerem státu v úsilí o digitalizaci České republiky.
Toto partnerství bylo ze strany bank podpořeno stamilionovými investicemi do vzniku a rozvoje bankovní identity, která je klíčovým digitalizačním projektem soukromého sektoru umožňující dramatické zvýšení nárůstu státních agend, které mohou být elektronizovány. Díky masovému rozšíření, uživatelské přívětivosti a oblíbenosti je prostřednictvím bankovní identity již nyní vyřizováno přes 70 procent všech elektronických úkonů státu a jejich počet neustále roste. Česká bankovní asociace byla iniciátorem tohoto jedinečného projektu a i nadále se z pozice odborného garanta podílí na jeho dalším rozvoji,“ říká Pavel Kolář, gestor Komise digitalizace ČBA, který má v asociaci projekt na starost.
S