Máslo zdražovalo kvůli objektivním příčinám, zjistil antimonopolní úřad
19.03.2025
Hlavní příčinou je především značný růstem nákladů na jeho výrobu. V tiskové zprávě to uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu.
Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců. Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny. Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl antimonopolní úřad. Zaměřil se na deset největších mlékáren i na maloobchodní řetězce.Úřad analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace se vrací na hodnoty z devadesátek
11.03.2022
Na sociálních sítích v posledních týdnech kolují vtipy, že investičním zlatým vejcem jsou letos české protiinflační dluhopisy. Na ty dříve hodně lidí pohlíželo s despektem, protože garantují pouze výnos ve výši inflace – po jejím zohlednění je tedy nulový. Jenže světové akciové trhy jsou od začátku letošního roku hluboko v červených číslech, a tak i ona nula je atraktivní výnos.
Po zveřejnění čtvrtečních údajů o únorové inflaci se tak držitelé protiinflačních dluhopisů utvrdili v tom, že nakoupili správně. Meziroční růst cen dosáhl závratných 11,1 procenta a dostal se tak na úrovně vídané v 90. letech. Vyšší byla inflace naposledy v roce 1998, kdy dosáhla 12 procent. Podle odhadů analytiků navíc bude brzy pokořena i tato hranice.
Lednový růst cen dosáhl hodnoty 9,9 procenta a investoři skutečně na svých majetkových účtech uviděli úrok v obdobné výši. Každý teď bedlivě sleduje, jak se inflace vyvíjí. Ta únorová proti loňskému roku šla nahoru hlavně kvůli růstu nákladů na bydlení, dopravu i potraviny. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 procenta. Inflace tak roste už osm měsíců v řadě.
V
Ruský rubl klesl na nové rekordní minimum
07.03.2022
Ruský rubl se propadl na nové rekordní minimum. Výrazně oslabuje euro. Rostoucí ceny ropy v kontextu ruské invaze na Ukrajinu vyvolávají obavy ze stagflace, kterou charakterizuje stagnace ekonomiky, vysoká inflace a vysoká nezaměstnanost. Investoři preferují měny považované za bezpečné, jako je americký dolar či švýcarský frank.
Krátce po 13:00 SEČ si dolar k rublu připisoval 15,2 procenta na 140,25 rublu. S ruskou měnou se obchoduje jen omezeně na zahraničních devizových trzích, ruské trhy zůstanou minimálně do středy zavřené. Akcie se na moskevské burze naposledy obchodovaly 25. února.
V
Válka na Ukrajině tvrdě dopadá na Škodu
04.03.2022
Česká automobilka Škoda Auto schytává jednu ránu za druhou, ruská invaze ji postavila hned před dva problémy. Odstřihla ji od ukrajinských dodavatelů, od kterých jí chybí kabelové svazky především na vůz Enyaq. Jeho výrobu proto zastavila. A protože není jasné, jak dlouho na ně bude automobilka čekat, mohly by se už tak dlouhé čekací lhůty na žádané elektrické SUV ještě protáhnout. Scházející součástky neohrožují pouze výrobu Enyaqu, ale i modelů Scala a Kamiq, dá se proto očekávat zpoždění dodávek i u těchto vozů.
Vedení firmy společně s mateřským koncernem Volkswagen zároveň ve čtvrtek oznámilo, že se kvůli agresi na Ukrajině dočasně stahuje z ruského trhu.
Firma tak ukončí výrobu v tamních závodech ve městech Nižnij Novgorod a Kaluga. Současně zastaví export vozů do Ruska. Jde přitom o její druhý největší trh s celkovým desetinovým podílem, kde loni prodala 90 400 vozů. Z ruských montoven zároveň pochází i 10 procent její loňské produkce, vyjelo z nich více než 87 tisíc vozů. Většina dílů na ně ale pochází z českých továren, do Ruska se dováží.
V
Západ odřízne velké ruské banky od globálních trhů
28.02.2022
Ruská agrese proti Ukrajině trvá už třetí den. Vedle dodávek zbraní z některých států NATO přicházejí Spojené státy, Evropská unie a jejich další spojenci s několika vlnami koordinovaných sankcí. Jejich cílem je tlačit na okolí prezidenta Vladimira Putina, aby válku zastavil.
Sankce mířící na ruské banky a finanční sektor mají odříznout jeho režim od financování na hlavních světových trzích a časem i oslabit ruské hospodářství. Nejsilnější krok – odříznutí Ruska ze systému mezinárodních platech SWIFT – zatím evropští ani američtí politici neudělali. Na sankční seznam se ale přidala přímo jména prezidenta Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
V