Máslo zdražovalo kvůli objektivním příčinám, zjistil antimonopolní úřad
19.03.2025
Hlavní příčinou je především značný růstem nákladů na jeho výrobu. V tiskové zprávě to uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dokončil šetření a posuzoval ceny másla ve středoevropském kontextu.
Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců. Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny. Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl antimonopolní úřad. Zaměřil se na deset největších mlékáren i na maloobchodní řetězce.Úřad analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Veterináři upozorňují na zákaz dovozu potravin živočišného původu ze zemí mimo EU
26.06.2023
Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje na to, že lidé nesmí do Česka z letních dovolených ze zemí mimo EU vozit potraviny živočišného původu. Týká se to masa, masných výrobků, salámů, klobás i mléka, másla nebo například sýrů a jogurtů. Důvodem je nebezpečí zavlečení nebezpečných nákaz na území EU.
Pravidla platí i pro poštovní balíky, kurýrní služby nebo nákupy přes internet. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí správy Petr Vorlíček. Zákaz dovozu potravin se netýká pouze vybraných zemí, se kterými má EU nadstandardní vztahy nebo mají zvláštní status. Dovážet potraviny je možné z Andorry, Lichtenštejnska, Norska, San Marina a Švýcarska. Výjimku mají také Grónsko a Faerské ostrovy, odkud lze dovézt maximálně deset kilogramů. Na dodržování pravidel dohlíží celní úřady, které dělají kontroly na mezinárodních letištích u cestujících ze zemí mimo EU. Pokud nějaké potraviny naleznou, zabavují je a následně likvidují.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Téměř pětina domácností s hypotékou dá až 75 procent příjmů na bydlení
19.06.2023
Téměř pětina českých domácností s hypotékou dá až 75 procent svých příjmů na náklady spojené s bydlením. Vedle splátek úvěrů na bydlení jich odchází peníze i na další pravidelné platby, jako jsou příspěvky do fondu oprav, vodné a stočné, zálohy na energie či pojištění. Vyplývá to z průzkumu finančně-poradenské společnosti Swiss Life Select mezi více než tisícovkou respondentů, kteří splácí hypotéku.
Na úhradu nákladů na bydlení vynaloží podle průzkumu agentury Ipsos méně než třetinu svých příjmů 27 procent domácností. Přes 50 procent jich musí ze své peněženky na tyto náklady utratit třetinu až polovinu měsíčních příjmů. Alarmující situace je podle autorů průzkumu u 18 procent domácností, které na náklady na bydlení dávají 50 až 75 procent svých příjmů.
Ohrožené domácnosti, které na náklady na bydlení vynaloží víc než polovinu příjmů, jsou nejčastěji v Libereckém kraji. Jejich podíl tam činí 29 procent. Ve Zlínském kraji je to 28 procent a v Olomouckém kraji 27 procent.
Respondenti, kteří za platby související s bydlením vydají měsíčně 50 až 75 procent příjmů, bydlí nejčastěji ve městech do 5000 obyvatel. Jsou jich tam přibližně dvě pětiny. Většinou mají výuční list. Ve věkových kategoriích 18 až 26 let je jich 27 procent, ve věku 27 až 35 let 21 procent a mezi 36 a 44 roky 23 procent.
Prudký nárůst inflace v loňském roce a zvýšení cen se nejvíce dotkly domácností, které měly už i dříve vinou nákladů na bydlení napjatý rozpočet. Růst výdajů v rodinném rozpočtu loni podle průzkumu Swiss Life Select pocítilo bez potřeby snížit své výdaje 41 procent domácností. Třetina z nich musela začít šetřit. Zhruba 13 procent domácností zasáhl růst výdajů natolik, že vyjdou "jen tak tak" nebo odpovídali v pochybách "nevím, zda letos vše zvládnu řádně poplatit".
Nejohroženějších 13 procent domácností v ČR pochází hlavně z Libereckého kraje, kde jich je 24 procent. V Olomouckém kraji činí jejich podíl 18 procent a v Moravskoslezském kraji 17 procent.
Zhruba čtvrtina respondentů, kteří mají pochyby o tom, jak růst výdajů zvládnou, má základní vzdělání a 17 procent bydlí v malých městech s maximálně tisícovkou obyvatel. Aktuálně jde o nejohroženější skupinu z hlediska schopnosti splácet závazky spojené s bydlením a jeho financováním.
B
ČNB vydává pamětní stříbrnou minci s motivem vozu Tatra 603
15.06.2023
Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 500 korun s motivem osobního automobilu Tatra 603. V prodeji bude 30.000 kusů mince vyrobené podle návrhu Petry Brodské. ČNB o tom informovala na svých internetových stránkách. Prodejní cena bude vyšší než nominální, zohledňuje mimo jiné cenu stříbra nebo náklady na výrobu mince. Mince o hmotnosti 26,1 gramu jsou vyrobené ze slitiny stříbra a mědi a pro ČNB je vyrobila Česká mincovna.
Do prodeje půjdou ve dvou provedeních, která se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Mince mají průměr 40 milimetrů, na lícní straně je ztvárněn automobil Tatra 603 z čelního pohledu. Rubová strana je rozdělena na dvě části, v horní je automobil ze šikmého pohledu a v dolní technický výkres automobilu z bočního pohledu a část technického výkresu automobilu z horního pohledu. Boční pohled na automobil je proveden jako vložený prvek černé barvy. Mince s motivem Tatry 603 je součástí cyklu pamětních pětisetkorun, které jsou věnovány slavným dopravním prostředkům. ČNB vydává každý rok jednu minci této série. V roce 2021 šla do prodeje mince s motivem parní lokomotivy Škoda 498 Albatros, loni mince s motivem motocyklu Jawa 250. Pro příští rok ČNB plánuje minci s motivem tramvaje ČKD Tatra T3.
S
Sklizeň raných brambor v Česku začala později než loni
14.06.2023
Pozdější zahájení sklizně přibližně o týden ovlivnilo studené a vlhké jarní počasí. Celkové výnosy brambor zemědělci očekávají meziročně zhruba podobné. Soběstačnost tuzemska v produkci brambor je mezi 75 a 80 procenty. Každoročně se dováží například z Německa, a to zejména na jaře. Minulý rok byly touto dobou v tuzemsku výnosy 30 tun na hektar a více, letos je to zatím 20 až 30 tun.
Výslednou sklizeň ale ještě ovlivní počasí v letních měsících, řekli předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček a místopředseda Vlastimil Rasocha na tiskové konferenci. Loni zemědělci v tuzemsku sklízeli brambory z 21 680 hektarů ploch, z toho konzumní brambory tvořily 13 500 hektarů. Vedle toho je ještě produkce malých pěstitelů, která činí asi šest tisíc hektarů. Sklizeň v minulém roce ovlivnilo sucho, byla z dlouhodobého hlediska nižší. Podle Králíčka budou letos výnosy zřejmě stagnovat. "Spotřeba brambor u nás kolísá mezi 60 a 65 kilogramy na osobu a rok," uvedl Králíček.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)