Daň z nemovitosti 2025 – nová pravidla
15.01.2025
Do konce ledna je nutné podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Tato povinnost se týká osob, které v loňském roce nabyly nemovitost, její část nebo u nichž došlo k významné změně vlastněné nemovitosti, například k přístavbě, změně výměry pozemku či jiným úpravám. Pokud ke změnám nedošlo, není potřeba přiznání podávat – finanční správa zohlední případné úpravy automaticky, například změny koeficientů v obcích.
V roce 2024 došlo ke zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti o 80 %, což mělo za následek růst daňové povinnosti. Některé obce tuto změnu ještě navýšily úpravou svého místního koeficientu, který může obce stanovovat v rozmezí od 0,5 do 5. Daň z nemovitosti je totiž příjmem obcí, což jim umožňuje přizpůsobit si výnosy podle vlastních potřeb.
Od roku 2025 se pravidla pro stanovení místních koeficientů mění. Nové rozmezí koeficientů dává obcím širší možnosti – mohou koeficient snížit až na 0,5, čímž by mohly částečně zmírnit dopady předchozích navýšení. Ruší se také koeficient 1,5, který dosud platil pro rekreační objekty, garáže a nemovitosti využívané k podnikání. Některé obce plánují využít těchto změn k úpravě koeficientů směrem dolů, což by mohlo vést k nižším daňovým povinnostem pro jejich obyvatele.
Daňové přiznání se podává na aktuální zdaňovací období, tedy do 31. ledna roku, na který se vztahuje. V případě nepodání hrozí pokuta ve výši 0,05 % z vypočítané daně za každý den prodlení, přičemž sankce se začne počítat až šestý pracovní den po tomto datu. Pokud pokuta nepřekročí částku 1000 Kč, nevyměřuje se.
Změny se dotkly i pravidel pro vykazování garáží a obytných místností určených k pronájmu turistům. Tyto úpravy v minulém roce zvýšily počet poplatníků, kteří museli daňové přiznání podat.
Daňová povinnost se každoročně mění na základě úprav zákona, cen půdy, místních koeficientů či jiných vlivů. Je proto důležité sledovat novinky a v případě změn nemovitosti včas podat daňové přiznání, aby se předešlo sankcím.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ministerstvo zahraničí vedlo chybně účetnictví. Nepořádek se týká 2,7 miliardy
20.03.2017
Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) vedlo v roce 2015 nesprávné, neúplné, neprůkazné a nesrozumitelné účetnictví. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle kterého byly chyby významné. Nesprávnosti činily zhruba 2,7 miliardy korun.
Podle kontrolorů vznikly zejména kvůli chybnému účtování účetních případů zastupitelských úřadů, podmíněných závazků z transferů a prostředků na financování záloh zastupitelských úřadů. Ministerstvo podle NKÚ neúčtovalo za zastupitelské úřady průběžně, ale jednorázově. "Dvěma doklady tak zaúčtovalo 302 tisíc účetních zápisů. Ty přitom tvořily 59 procent všech účetních zápisů ministerstva v roce 2015," uvedli kontroloři. Podle nich navíc tyto doklady nesplňovaly zákonné náležitosti účetních dokladů, a nebylo z nich tak zřejmé, čeho se týkají. Pro zastupitelské úřady ministerstvo také nesprávně stanovilo účetní období od listopadu 2014 do října 2015, zbytek roku 2015 účtovalo MZV jen náklady, upozornili kontroloři. Z dalších systémových chyb vytýkají ministerstvu, že nerozlišovalo mezi hotovostními a bezhotovostními pohyby peněz. Ministerstvo také chybně účtovalo peníze na financování záloh zastupitelských úřadů za 200 milionů korun. Podle kontroly je vykázalo jako závazek vůči jinému subjektu, i když je jen převádělo mezi svými vlastními bankovními účty. V knihách podrozvahových účtů MZV zase neúčtovalo dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů nebo z jiných smluv. V účetnictví v roce 2015 například nevykázalo podmíněné závazky za více než 1,4 miliardy korun vyplývající z povinností daných ministerstvu vládou. Podle kontrolorů to byly například platby příspěvků mezinárodním organizacím, v nichž je Česko členem.
zdroj: ihned.cz
Pokuty za nedodržení zákona o EET
16.03.2017
Všichni prodejci v maloobchodech, velkoobchodech, v e-schopech již povinně vydávají účtenku s EET kódem.
Výjimku mají pouze e-schopy, které prodávají zboží bezhotovostně. Kontroly provádí finanční správa a celní správa. Za nedodržení zákona o elektronické evidenci tržeb čekají podnikatele pokuty. Pokuta do 50 tisíc Kč se týká banálních porušení zákona, například podnikatel neoznačí provozovnu informací, že zde je evidovaná tržba podle zákona o evidenci tržeb. V případě, že podnikatel nevydá účtenku, může dostat pokutu až 500 tisíc korun.
Novela insolvenčního zákona
13.03.2017
Novela nabude účinnosti 1. července 2017 a zásadním způsobem změní řadu aspektů insolvenčního řízení.
Přináší mnoho změn, jednou z nich je i rozšíření, resp. detailnější vymezení definice úpadku. Dosavadní úprava insolvenčního zákona zakotvuje několik kritérií, která mají indikovat, zda dlužník je, či není v úpadku. Novela kromě jiného zavádí institut „mezery krytí“, který bude pomáhat při zjišťování, zda je společnost v úpadku. Institut „mezery krytí“ bude vyjadřovat rozdíl mezi výší splatných závazků a disponibilních prostředků dlužníka. Dlužník s mezerou krytí nižší, než je desetina jeho splatných závazků, bude považován za solventního. K doložení výše mezery krytí poslouží výkaz stavu likvidity, jehož šablonu bude obsahovat prováděcí přepis. Dlužník, jehož mezera krytí bude v daný okamžik vyšší než desetina jeho splatných závazků, bude mít stále možnost se závěru o úpadku vyhnout, pokud doloží, že je tuto mezeru schopen pokrýt v přiměřené lhůtě.
Ministerstvo financí zmírnilo pokuty za kontrolní hlášení
07.03.2017
Podnikatel se nemusel dopustit žádného daňového deliktu, aby na něj dopadl těžký postih v podobě pokuty ve výši několika desítek tisíc korun. Stačilo se o den opozdit při vyplňování kontrolního hlášení DPH, případně jen nestihnout podat doplňující vysvětlení. Ministerstvo financí nyní uznalo, že podobné tresty jsou příliš přísné.
"Dospěl jsem k názoru, že finanční správa nepostupuje vždy lidsky a se selským rozumem. Nerozlišuje mezi lidmi, kteří porušují zákon, a těmi, kteří udělají drobnou chybu," uvedl ministr financí Andrej Babiš. Finanční správa rozdala za rok platnosti zákona o kontrolním hlášení dva a půl tisíce pokut. "Celková výše je kolem 102 milionů korun," doplnil zástupce ředitele Generálního finančního ředitelství Jan Ronovský. Oznámil, že si pokutovaní podnikatelé mohou požádat o prominutí trestu, každému může finanční úřad prominout jeden trest za rok. Jejich výše dosahuje částky deset, třicet nebo padesát tisíc korun. "Připravili jsme novelu metodiky a rozšiřujeme důvody k prominutí pokuty," uvedla náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Finanční úřad promine pokutu podnikateli, který jinak plní vůči státu své povinnosti. Požádat je možné jednou ročně, za rok 2016 může finanční úřad prominout až tři tresty. Podle bývalého šéfa Generálního finančního ředitelství a daňového experta společnosti Apogeo Jiřího Žežulky je pro podnikatele důležité vědět, že jej stát nepovažuje za daňového podvodníka, pokud jen udělá chybu v kontrolním hlášení nebo se o pár dnů zpozdí s podáním vysvětlení.
zdroj: ihned.cz