Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Slovensko zvyšuje bankovní daň
08.11.2019
Slovenská vláda schválila návrh na zdvojnásobení sazby zvláštní bankovní daně a prodloužení platnosti tohoto odvodu na neurčito. Opatření má zlepšit bilanci veřejných financí, které podle posledních odhadů kabinetu premiéra Petera Pellegriniho letos i v příštím roce skončí navzdory původním plánům v deficitu.
Podle vládní předlohy sazba zvláštního bankovního odvodu, který se počítá z vybrané sumy pasiv peněžních ústavů, stoupne od ledna příštího roku na 0,4 procenta. Ministerstvo financí spočítalo, že náklady bank stoupnou v příštím roce kvůli zvláštnímu odvodu o 260 milionů eur (6,6 miliardy korun). Podle odhadu slovenské centrální banky (NBS) by tak tato bankovní daň mohla "ukrojit" až třetinu zisku slovenského bankovního sektoru. Vláda také schválila návrh ministerstva financí, aby mimořádnou bankovní daň v nové výši peněžní ústavy platily i po roce 2020. V současnosti sazba této daně činí 0,2 procenta a banky ji podle platného zákona měly naposledy platit v příštím roce.
Zaměstnanci ve veřejné sféře dostanou od 1. ledna 2020 více
06.11.2019
Zaměstnanci ve veřejné sféře dostanou od 1. ledna příštího roku o 1500 korun měsíčně víc, vláda schválila i zrušení nejnižší tarifní tabulky, jak se na tom dohodli v září lídři vládního hnutí ANO a ČSSD. Pracovníkům divadel, muzeí či knihoven i ostatních příspěvkových organizací by se měl od ledna zvednout výdělek nejméně o 1830 až 3180 korun podle jejich odbornosti a praxe.
Odměňování ve veřejném sektoru se řídí nyní pěti tabulkami. Od ledna by měly zůstat tabulky čtyři. První z nich má určovat základ výdělků úředníků, pracovníků kanceláří parlamentu či prezidenta, pracovníků Akademie věd ČR, grantové či technologické agentury i zaměstnanců vězeňské služby, armády a policie. K nim by se přidali lidé z kultury, nezdravotnické profese ve zdravotnictví a technický personál. Druhá tabulka by připadla zdravotníkům, třetí lékařům a čtvrtá učitelům. Základ výdělku by se měl podle navrhované první tabulky od ledna pohybovat od 11 030 do 49 920 korun, a to u lidí bez vzdělání a praxe až po ty s nejvyšší kvalifikací a praxí delší než 32 let. Tarif by se tak zvedl o 1500 korun, ale u pracovníků v kultuře a některých dalších profesích by to bylo o 1830 až 3180 korun. Dosud se jejich základ v rušené tabulce pohybuje od 9200 do 46 740 korun.
Polovina Čechů je ochotná se kvůli práci přestěhovat
28.10.2019
Polovina Čechů je ochotná se kvůli práci přestěhovat, možnosti kariérního růstu a rovnováha mezi soukromým a pracovním životem je pro 52 procent Čechů argumentem pro stěhování za prací, a to i do zahraničí.
Nejlákavější jsou pro většinu Čechů pracovní nabídky z Německa. Vyplývá to z průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad. Na 43 procent českých zaměstnanců by se za prací stěhovalo jen v případě výrazně vyšší mzdy a 35 procent v případě nabídky smysluplné práce. V případě práce v zahraničí by Češi nejradši volili nejbližší sousedy Česka, na prvním místě Německo, následované Rakouskem a Slovenskem. V celosvětovém měřítku respondenti průzkumu označili jako tři preferované země Spojené státy americké (28 procent), Německo (25 procent) a Austrálii (22 procent). Většina respondentů by raději zůstala v blízkosti svého domovského regionu nebo žila a pracovala v zemi, kde lidé hovoří stejným či podobným jazykem (Slovensko v případě Čechů, USA pro Brity, Austrálie pro občany USA).