Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Online „finančák“ už za rok a půl
25.06.2019
Ministerstvo financí plánuje spustit první verzi portálu MOJE daně, přes který by bylo možné vyřizovat online daňové záležitosti s finančním úřadem, v prosinci 2020. Portál nabídne například kompletní přehled o daňových povinnostech jednotlivého poplatníka, možnost nastavení notifikací nebo automatické vyplňování daňových formulářů a jejich kontrolu.
Vytvoření portálu je v novele daňového řádu, který je v současnosti v připomínkovém řízení. Účinnost se odhaduje na podzim 2020. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a přihlásit by se k němu mohli lidé např. přes e-občanku, přihlašovací údaje do systému datových stránek nebo údaje přidělené finančním úřadem.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz )
Pražský dopravní podnik odmění věrné řidiče
22.06.2019
Pražský dopravní podnik (DPP) se rozhodl zvýšit ve dvou vlnách svým zaměstnancům příplatek za délku dosažené odborné praxe v podniku. Zaměstnanci postupně dostanou od 3 do 15 korun více na hodinu podle počtu odsloužených let. Na zvýšení se domluvilo vedení podniku s odboráři při jednání o dodatku ke kolektivní smlouvě.
Průměrná mzda v pražském dopravním podniku byla ke konci loňského roku 38 735 korun, průměrná mzda v Česku byla za loňský rok 31 885 korun. Nárok na příplatek mají zaměstnanci po prvním roce působení v podniku. Dohodli se také, že DPP vyčlení 30 milionů korun na zlepšení pracovního prostředí. Zlepší se zejména hygienické a klimatické podmínky na pracovišti.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lidé s maturitou dosáhnou platového stropu kolem třicítky
20.06.2019
Růst platů se u některých profesí v Česku zastavuje už po 30. roce věku zaměstnance. Dosažení takzvaného platového stropu ale výrazně ovlivňuje úroveň vzdělání. Zatímco pracovníkům s maturitou začíná podle analýzy portálů Profesia a Platy.cz mzda stagnovat v průměru ve 34 letech, v případě vysokoškoláků je to o deset let později.
Analýza se zaměřila na to, v jakém věku lidé dosahují platového stropu. Jde o věk, ve kterém už zaměstnanec bez následného kariérního postupu začne mzdově stagnovat. To způsobuje, že na dané pozici mají časem vyšší průměrné platy i jeho mladší kolegové. "Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší, než u těch vysokoškolských," shrnul výsledky průzkumu Michal Novák z portálu Platy.cz. U vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců přichází mzdový strop obvykle po 40. narozeninách. Nejrychleji začínají odměny stagnovat v pozicích asistent či asistentka, kde se růst platu zastaví v průměru ve 32 letech. Nejlépe jsou na tom vedoucí obchodních skupin, kterým rostou průměrné platy až do věku 48 let.
Bez práce nejsou jen pobírači dávek
14.06.2019
Práci nemají v době rekordně nízké nezaměstnanosti hlavně lidé, kteří pracovat nechtějí, ti, jež nemohou pracovat na plný úvazek a někteří senioři. Shodli se na tom experti personálních agentur, které oslovila ČTK.
Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 2,6 procenta z dubnových 2,7 procenta. Bez práce bylo 200 675 lidí, nejméně od května 1997, uvedl Úřad práce ČR. "Jednu skupinu lidí, kteří nepracují ani v době historicky nejnižší nezaměstnanosti, tvoří ti, kteří pracovat nechtějí, protože se jim to s ohledem na pobírané množství sociálních dávek nevyplatí," řekla ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Součková. Druhou skupinou jsou ti, kteří by pracovat chtěli, mají i dostatečnou kvalifikaci, ale z nějakého důvodu nemohou pracovat na plný úvazek. Důvodem je to, že například pečují o nezletilé dítě nebo o jinou osobu blízkou, třeba staré rodiče, a částečný úvazek nemohou najít. Důchodová komise mimochodem pro Čechy pečující o své blízké, kteří sice částečný úvazek našli, ovšem jejich příjem je nízký, před časem navrhla zavedení takzvaného fiktivního vyměřovacího základu. Tito lidé by měli kvůli nízkému příjmu i nízký důchod, penze za dobu opatrování v budoucnu by se proto mohla případně vypočítávat z průměrné mzdy.