Daňové změny 2025
04.12.2024
Od 1. ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy.
• Nový limit pro zdravotní výdaje
Zaměstnancům přináší novela možnost osvobození benefitů v podobě zdravotnických služeb a prostředků až do výše průměrné mzdy, což umožní větší podporu zdraví zaměstnanců. Zůstává však původní limit pro ostatní benefity.
• Nové limity pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů
„Jednou z nejvýraznějších změn, kterou novela přináší, je omezení dosud neomezeného daňového osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Od ledna 2025 bude platit roční limit 40 milionů Kč na osvobozené příjmy. Toto omezení se týká brutto příjmů a zahrnuje veškeré prodeje, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u cenných papírů, 5 let u podílů,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Důležitým aspektem je, že rozhodující bude datum přijetí příjmů, nikoli datum uzavření smlouvy o prodeji. Pokud například prodávající uzavře smlouvu v roce 2024, ale finanční prostředky obdrží až v roce 2025, bude nový limit aplikován i na tento příjem. Pro příjmy nad limit 40 milionů Kč bude možné využít daňově uznatelný náklad – buď ve formě nabývací ceny cenného papíru nebo podílu, nebo v podobě tržní hodnoty stanovené k 31. prosinci 2024. Možnost uplatnění tržní hodnoty však vyžaduje znalecký posudek, což představuje další náklad pro poplatníky.
• Změna pravidel pro obrat a nové povinnosti pro plátce
„Pro plátcovství k dani z přidané hodnoty (DPH) přicházejí zásadní změny, které budou mít dopad zejména na podnikatele. Od roku 2025 se bude obrat počítat na základě kalendářního roku místo dosavadního období 12 po sobě jdoucích měsíců. Limit pro povinnost registrovat se k DPH zůstává dva miliony Kč. Dále je zaveden nový obratový limit 2 536 500 Kč, po jehož překročení se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ dodává Michal Jelínek.
„Mezi další změny patří prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH, vracení uplatněného odpočtu v případě nezaplacení do šesti měsíců od splatnosti, a také nové možnosti uplatnění odpočtu při registraci nového plátce,“ uvádí Jelínek.
• Osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv
Zcela novou oblastí daňové legislativy je osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv u fyzických osob. Dle nového návrhu by měly být příjmy z prodeje kryptoaktiv osvobozeny do limitu 100 000 Kč ročně, nebo pokud držení kryptoaktiv přesáhne dobu tří let. Tento krok reaguje na rostoucí význam kryptoaktiv a přibližuje legislativu evropským standardům.
„Pro fyzické osoby znamená tato změna daňové zvýhodnění při obchodování s kryptoaktivy, ale současně bude existovat roční souhrnný limit 40 milionů Kč, který zahrnuje příjmy z prodeje kryptoaktiv, cenných papírů a podílů na obchodních korporacích. Novela však neumožňuje uplatnit tržní hodnotu kryptoaktiv jako daňový náklad, jako je tomu u cenných papírů nebo podílů,“ říká Jelínek.
• Úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců
K dalším změnám patří úprava zdanění příjmů z akciových a opčních plánů zaměstnanců, která má zaměstnavatelům umožnit návrat ke způsobu zdanění platnému do roku 2023. „Zaměstnavatelé budou mít možnost zvolit, zda chtějí zdanění odložit, nebo zdanit příjem již v okamžiku, kdy zaměstnanec akcie či opce nabude. Cílem této změny je snížení administrativní náročnosti spojené s novým režimem odloženého zdanění zavedeného v roce 2024,“ komentuje Michal Jelínek z V4 Group.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko má horší daňový systém pro firmy než Bangladéš nebo Botswana
17.05.2019
Český systém firemních daní je jedním z nejsložitějších v Evropské unii, vyplývá ze studie poradenské společnosti BDO a univerzit z německého Paderbornu a Mnichova. Česko totiž v celosvětovém srovnání obsadilo 85. příčku ze 143 analyzovaných zemí. V rámci EU měly horší výsledek Itálie, Řecko a Chorvatsko. O analýze v tiskové zprávě informovala poradenská společnost BDO.
V oblasti přijímání nových daňových předpisů Česko podle studie skončilo jako nejhorší z celé EU a k nejhorším se zařadilo také u investičních pobídek. "Složitý daňový systém ale není podle zúčastněných odborníků významným důvodem pro přesun podnikatelských aktivit," uvádí analýza. Průzkum provedli vědci na Ludwig-Maxmilians-Universität v Mnichově a Universität Paderborn ve spolupráci s mezinárodní společností BDO mezi 1000 respondenty z celého světa. Výsledný index daňové složitosti měří prostřednictvím dvaceti kritérií složitost systému daně z příjmů právnických osob v jednotlivých zemích z pohledu mezinárodních korporací. "Metodika tohoto výzkumu nám není známa, nicméně upozorňujeme, že v čele tohoto žebříčku se umístily země, které jsou vyhledávané a známé spíše díky svému preferenčnímu daňovému režimu, než robustností a kvalitou daňového systému," řekl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Mezinárodní měnový fond varoval Česko před zaváděním sektorových daní
15.05.2019
Experti Mezinárodního měnového fondu, kteří tento týden dokončili svoji každoroční návštěvu Česka, varovali vládu před zvláštním zdaňováním jednotlivých odvětví − například bank nebo zahraničních firem.
Zavádění takzvaných sektorových daní je podle MMF sice "svůdné", může ale udělat více škody než užitku. "Je třeba velká opatrnost. Tento druh daní je často snadné obcházet, vede ke dvojímu zdanění a k pokřivení ekonomických pobídek," řekl vedoucí mise MMF Alasdair Scott. "Když se toto zdanění využívá hodně, může poškodit atraktivitu české ekonomiky ve vztahu k zahraničním firmám, které tu investují." Zavedení sektorové daně pro banky navrhla začátkem května na koaliční radě vládní ČSSD. Podle představ sociálních demokratů by měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a mohla by přinést do rozpočtu navíc až 14 miliard korun ročně, uvedl šéf strany Jan Hamáček.
Exekuci na důchod má přes 90 tisíc Čechů
13.05.2019
Exekucí na důchod v Česku dál přibývá. Na konci března je kvůli dluhům mělo přes 90 400 lidí. Bylo jich tak zhruba o 3800 víc než na konci loňska. Od roku 2003 se počet osob s exekuční srážkou ze starobní, invalidní či pozůstalostní penze zvedl víc než čtyřikrát. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle odborníků na dluhovou problematiku by úřad mohl nechat řadu neoprávněných exekucí zastavit. Ministerstvo práce sdělilo, že ČSSZ začne v květnu ověřovat, zda by to zvládala. Úředníci by totiž museli procházet spisy všech zadlužených ručně.
Na konci roku 2003 správa kvůli dluhu srážela část starobního, invalidního či pozůstalostního důchodu 21 561 lidem. Přes 50 tisíc se jejich počet dostal v roce 2010, o čtyři roky později překročil 75.000. Předloni mělo exekuci na penzi přes 85 tisíc mužů a žen. Letos v březnu jich bylo 90 418. Na konci letošního prvního čtvrtletí mělo exekuční srážku z důchodu 26 054 seniorů a 26 633 seniorek. Mužům ČSSZ strhávala v průměru 2698 korun a ženám 2211 korun. Nejvyšší srážku v průměru měli muži v Moravskoslezském kraji, a to 3335 korun. Ze starobních důchodkyň se v průměru nejvíc kvůli dluhům strhávalo penzistkám v Olomouckém kraji, a to 2529 korun.
Lékařům 84 tisíc korun měsíčně a sestrám polovinu
10.05.2019
Platy lékařů a sester v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví vyrovnaly průměru Evropské unie. Za pět let stouply platy sester o 41 procent, lékařů o 32 procent. Lékaři pobírali loni 243 procent průměrné mzdy, sestry 121 procent. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude letos průměrná odměna lékařů 84 000 korun a sester 43 000 korun. Zástupci ministerstva o tom v pondělí informovali na tiskové konferenci.
"V posledních letech jsme svědky skutečně nebývalého růstu platů ve zdravotnictví. Platy ve zdravotnictví jednoznačně rostou nejrychleji ze všech segmentů ekonomiky," dodal ministr. Průměrná mzda lékaře v roce 2018 stoupla meziročně o osm procent na 77 944 korun, sester o 12 procent na 38 500 korun. V nemocnicích zřizovaných ministerstvem zdravotnictví je průměrný plat lékaře 85 690 korun, sestry 42 880 korun. "Kdyby čísla odrážela realitu, nemuselo by být české zdravotnictví závislé na lékařích z Ukrajiny a všichni lékaři by neprchali do zahraničí," řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Komora dlouhodobě kritizuje to, že ministerstvo nezrušilo výjimku z povinnosti složit odborné a jazykové zkoušky, kterou mají po určitou dobu lékaři z Ukrajiny, kteří jsou v Česku na pozvání nemocnic. Podle Asociace krajů jsou na nich některé nemocnice závislé.