Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
O předčasný důchod je extrémní zájem
14.11.2022
Česká správa sociálního zabezpečení čelí náporu lidí kvůli předčasným důchodům. Podle ředitele správy Františka Boháčka by se měli vyhnout osobní návštěvě a formulář pro uplatnění nároku by měli posílat poštou nebo elektronicky. Zájem vzrostl po polovině října po zveřejnění informace, že výpočet předčasné penze je navzdory trvalému krácení letos vyšší, než by byl řádný důchod příští rok. Současnou situaci na okresních správách sociálního zabezpečení označil Boháček na schůzi sněmovního sociálního výboru za extrémní. "Osobní návštěva na okresní správě je v tuto chvíli opravdu problematická. Lidé tam stráví hodně času," uvedl.
O předčasný důchod ročně žádá podle informací ministerstva práce a sociálních věcí 25.000 až 30.000 lidí. Boháček uvedl, že v září správa evidovala zhruba 16.000 žádostí o důchod, z toho asi 3600 o předčasnou penzi. V říjnu to podle něho bylo 30.700 žádostí o důchod, z toho 17.195 o předčasný, vesměs ve druhé polovině měsíce. "Není to úplně neobvyklé, že předčasný důchod je výhodnější než důchod řádný. Letos nastala mimořádná věc, že je o hodně výhodnější," podotkl Boháček. Důchody se mohou lišit podle dřívějších údajů ministerstva o několik několik stokorun až pár tisícikorun. "Mimořádné valorizace zapříčinily skutečnost, že ten, kdo požádá o předčasný důchod ještě letos, tak i za předpokladu trvalého krácení důchodu výpočet je pro něj výhodnější, než kdyby požádal až příští rok," uvedla před poslanci náměstkyně ministra Iva Merhautová.
S
Stát chce nalákat důchodce na trh práce, nabízí slevu na pojistném
08.11.2022
Starobních důchodců je v Česku 2,3 milionu. Z toho něco přes 200 tisíc při penzi dál pracuje, což je podle státu málo. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více aktivních důchodců, hodlá je proto finančně motivovat. V připomínkovém řízení je teď návrh na razantní změnu současného důchodového systému.
Místo navyšování důchodů za odpracované roky nabízí stoprocentní slevu na sociální pojištění. Pokud by byl návrh schválen, zruší se pravidlo zvyšování starobního důchodu za každých 360 odpracovaných dní o 0,4 procenta výpočtového základu. Jednodušeji řečeno, toto pravidlo říká, že každý penzista, který při důchodu ještě pracuje, si může za zhruba rok práce nechat přepočítat důchod a ten se mu o něco zvýší, přibližně o několik stokorun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda chce pověřit správou daně z neočekávaných zisků ERÚ, ten s tím nesouhlasí
08.11.2022
Vláda chce u energetických firem pověřit správou mimořádné daně z neočekávaných zisků, kterou v pátek schválili poslanci, Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. ČTK to sdělil mluvčí ERÚ Michal Kebort. "ERÚ nesouhlasí s tím, že by měl být správcem těchto odvodů, o důvodech úřad informoval vládu ve svých dopisech zaslaných již v minulém týdnu," řekl Kebort.
Podle úřadu je odvod nadměrných zisků už ze své povahy daní a podle návrhu se má řídit podle daňových předpisů. "ERÚ nemá v oblasti daní žádné kompetence, informační systémy a zkušenosti, přitom jde o požadavek na výběr desítek miliard se zahájením do několika týdnů. Za tak krátkou dobu nelze vysoutěžit a vybudovat potřebný systém ani sehnat kvalifikované pracovníky," uvedl mluvčí. Podle něj by to ohrozilo výběr miliardových prostředků do státního rozpočtu. Úřad zároveň odmítá ustanovení v důvodové zprávě návrhu zákona, podle něhož jde o cenovou regulaci. "Ceny, za které výrobci prodávají, nejsou žádnou regulací stanoveny. Daněny mají být veškeré výnosy výrobců nad určitou hranici, což přímo odpovídá definici daně," řekl mluvčí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poslanci schválili daň z mimořádných zisků
07.11.2022
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí sněmovna neschválila. Hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci, nikdo jiný ruku nezvedl. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
V