Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Na seznam nespolehlivých plátců DPH bylo zařazeno cca 32 000 firem a podnikatelů
02.06.2022
Na seznam nespolehlivých plátců daně z přidané hodnoty (DPH) bylo v Česku zařazeno zhruba 32.000 firem a podnikatelů, někteří již několikrát. V samotném květnu přibylo přes 400 nespolehlivých plátců. Zhruba 17.500 nespolehlivých plátců DPH má sídlo v Praze, přičemž pětina z nich sídlí pouze na deseti adresách.
V Brně na pěti adresách sídlí více než třetina všech nespolehlivých plátců DPH, kteří mají sídlo v Brně. Jde o 1262 firem z více než 3500. Vyplývá to z analýzy CRIF, o které společnost informovala v tiskové zprávě. Z analýz dále vyplývá, že zařazení firem do registru nespolehlivých plátců DPH pro většinu z nich znamená konec podnikání. " Za nespolehlivou je považována firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500.000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která opakovaně neplní lhůty pro povinná podání. Nespolehlivou osobou se na základě rozhodnutí správce daně může stát fyzická i právnická osoba. Jde buď o subjekty, které nejsou plátci DPH a závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně, nebo o subjekty, jež přestaly být plátcem DPH v okamžiku, kdy byly uvedeny v registru nespolehlivých plátců DPH.
S
Na zaplacení daně z nemovitých věcí zbývá jen několik dnů
26.05.2022
Nejpozději dnes by měly do schránek dorazit poslední obálky se složenkou na zaplacení daně z nemovitých věcí na rok 2022. Finanční správa jich letos rozeslala celkem 2,8 miliónu. Lhůta pro uhrazení daně či její první splátky končí 31. května. Co dělat, pokud jste složenku neobdrželi a jaká hrozí sankce v případě pozdní úhrady?
„Pokud jste složenku doposud neobdrželi, v první řadě si zkontrolujte, zda jste se nepřihlásili k zasílání údajů pro placení daně prostřednictvím e-mailu či zda nebyly informace o placení zaslány do datové schránky,“ upozorňuje Jana Melicharová z daňově poradenské společnosti KODAP. „Jestliže vám složenka ani informace o placení jinou z dalších možností nedorazila, kontaktujte územní pracoviště místně příslušného finančního úřadu,“ dodává Jana Melicharová, podle které to může být dáno například opožděným ohlášením změny v adrese bydliště či například změnou příjmení, kdy se pak nedoručené složenky vracejí zpět. Složenka pochopitelně nedorazí těm, kteří platí daň prostřednictvím SIPO nebo je jejich vypočtená daň do částky 30 korun. Tento případ je ale výjimečný.
S
Den daňové svobody bude letos 17. června
21.05.2022
Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 17. června, loni to bylo 25. června. Češi tak budou letos na stát pracovat 167 dní, tedy o osm dní méně než loni. Informoval o tom Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu. Letošní den daňové svobody v ČR bude podle institutu o deset dní později, než je průměr zemí OECD.
Nejdříve daňová svoboda letos nastala již tradičně v Irsku, a to 25. března. Následovalo Švýcarsko 7. května. Nejdéle na stát pracují letos ve Francii. Tam den daňové svobody nastane 26. července.
"Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila Česká republika dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do ´nového normálu´, kdy podle všeho budou stamiliardové schodky zcela běžné. Nová vláda fiskální situaci zdědila, nelze ji proto za pozdní Den daňové svobody letos kritizovat, uvidíme, jak se k tomu postaví v dalších letech," uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Termín podle něj také negativně ovlivnila válka na Ukrajině
S
Soud ulevil žadatelům o odpočet DPH v prověrkách dodavatelů
13.05.2022
Finanční úřady v posledních letech zpřísňují kritéria, kdy hodnotí uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty (DPH) z přijatého zboží nebo služby jako oprávněné. Vedle podmínky, že podnikatel prokáže přijetí plnění od jiného plátce DPH a jeho následné použití pro svou zdanitelnou ekonomickou činnost, se do popředí zájmu berních úředníků dostává nutnost prokázat takzvaného deklarovaného dodavatele, tedy osobu uvedenou na daňovém dokladu.
Na první pohled se může zdát, že v praxi nejde o nic tak zásadního – opak je ale pravdou. Obezřetný podnikatel v pozici příjemce plnění bude zpravidla mít důkazy, pravděpodobně smluvní dokumentaci a jiné listiny, případně je získá za pomoci výslechu osob podílejících se na daném obchodním případu, kterými prokáže faktickou existenci přijatého zboží či služby. Současně by mu nemělo činit problém prokázat, že je použil v rámci svých podnikatelských aktivit. V drtivé většině případů, s nimiž se dnes setkávám, však tyto důkazy spolehlivě nevedou k závěru, že podnikatel přijal předmětné plnění právě od té osoby, která je na faktuře uvedena jako dodavatel zboží nebo poskytovatel služby. Jsou si toho vědomy i finanční úřady, jež většinu daňových kontrol na DPH zaměřují právě na prokazování deklarovaného dodavatele.
V