Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zvyšovat mzdy pro rok 2025 plánuje 43 procent malých a středních firem
13.11.2024
Z toho čtvrtina z chce v příštím roce zvyšovat zaměstnancům mzdy stejně jako letos a 11 procent hodlá přidávat více. Dalších 6,5 procenta svým pracovníkům mzdy vylepší, ale méně než v tomto roce.
Zbylých 57 procent přidávání neplánuje nebo o něm nemá jasno, vyplývá z říjnového průzkumu Index očekávání firem, který ČSOB poskytla ČTK. Přístup ke mzdám se výrazně liší podle velikosti podniků. Zatímco ve firmách s ročními tržbami nad 40 milion korun chtějí přidávat zaměstnancům tři čtvrtiny dotazovaných, tak u firem a podnikatelů s tržbami do tří milionů korun je to necelá pětina.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Program Povodeň 2024
07.10.2024
Stát pomůže firmám, které byly postižené povodněmi s platy zaměstnanců. V reakci na povodňovou situaci, která nastala od 13. září 2024, byl spuštěn MPSV program Povodeň 2024. Tento program má za cíl podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům.
Příspěvek bude poskytován ve výši 50 % náhrad mezd vyplacených zaměstnavatelem za dobu, kdy zaměstnanci v důsledku povodní nemohou pracovat, a to včetně povinných odvodů. Maximální výše příspěvku činí 18 400 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. „Chceme zajistit, aby firmy postižené povodněmi měly potřebnou podporu a mohly si udržet své zaměstnance i v době, kdy jsou nuceni přerušit svou činnost. Program Povodeň 2024 je klíčovou pomocí také pro podniky, které čelí neočekávaným výpadkům energie nebo surovin. Tento program nejen zmírňuje ekonomické dopady pro zaměstnavatele, ale také zajišťuje, že zaměstnanci nepřijdou o své příjmy v těžkých chvílích,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Program pokryje část nákladů zaměstnavatelům v těchto případech:
• Přerušení práce kvůli škodám na majetku – Příspěvek se vztahuje na překážku v práci na straně zaměstnavatele [§ 207 písm. b) zákoníku práce]. Zaměstnanci mají v tomto případě nárok na náhradu mzdy nebo platu nejméně ve výši 60 % jejich průměrného výdělku.
• Výpadky energie či surovin – Jde o případy, kdy zaměstnavatel nebyl přímo zasažen povodní, ale přerušil činnost kvůli výpadku dodávek energie či surovin. Jedná se o prostoj [§ 207 písm. a) zákoníku práce]. V tomto případě je zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % jejich průměrného výdělku.
Na základě žádosti zaměstnavatele bude uzavřena písemná dohoda mezi ÚP ČR a zaměstnavatelem, ve které budou sjednány podmínky pro poskytování příspěvku. Příspěvek za kalendářní měsíc bude poskytován ÚP ČR v co nejkratším čase na základě zaměstnavatelem předloženého vyúčtování náhrad mezd a doložení příčinné souvislosti mezi vznikem překážky v práci a povodňovou situací. Období uznatelnosti nákladů počíná 5. kalendářním dnem následujícím po dni vzniku první příslušné překážky v práci v provozovně / sídle zaměstnavatele a končí 31. října 2024.
S
Platy státních zaměstnanců porostou, potvrdila vláda
07.10.2024
Platy státních zaměstnanců vzrostou od ledna o 1400 korun, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s odbory. Změna má kompenzovat pokles reálných příjmů způsobený inflací, přičemž nejvíce pomůže těm, kteří byli inflací nejvíce zasaženi. "Od ledna příštího roku vláda zvedne platy ve veřejném sektoru o 1400 Kč," uvedl Fiala na sociální síti X po dohodě s odbory.
Podle premiéra jde o více než jedenáctiprocentní nárůst pro státní zaměstnance s nejnižšími platy, kterým v uplynulých letech reálné příjmy klesly nejvíce. "Platy ve veřejném sektoru již delší dobu nerostly, dohoda tento stav napravuje," dodal předseda vlády. Odbory sdružené v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) sdělily, že bylo dosaženo nelehkého kompromisu. "Od ledna dostanou zaměstnanci ve veřejných službách a správě přidáno: 1400 Kč ti zařazení do tabulek č. 1–4. Navýšení pro pedagogy se bude řešit zvlášť," informovali zástupci zaměstnanců. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí pracuje pro stát a veřejný sektor více než 840 tisíc lidí.
S
Důchody se od příštího roku zvýší, poroste i minimální mzda
19.09.2024
Vláda na základě příslušných statistických údajů schválila řádnou valorizaci důchodů pro příští rok. Od ledna 2025 se tedy zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale i invalidní a pozůstalostní. Průměrný starobní důchod se zvýší o 358 Kč a dosáhne tak hodnoty 21 080 Kč. Současně platí, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace. Bonus 500 korun za vychované dítě se zvýší o tři koruny. Důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a jejich pozůstalé se také zvýší o 0,6 procenta. Nařízení o valorizaci schválila vláda, informovalo o tom ministerstvo práce. Na tuto valorizaci bude podle ministerstva v příštím roce potřeba přibližně 12,3 miliardy korun.
Česká správa sociálního zabezpečení ke konci prvního pololetí tohoto roku poskytovala 2,37 milionu starobních důchodů, 412.800 invalidních důchodů a 66.100 vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Průměrná starobní penze v červnu činila 20.704 korun. Další důchody vyplácejí penzijní systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti, jejichž penze jsou vyšší.
Vláda také schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026, který stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše se bude na základě tohoto nařízení pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026.
To znamená, že by se od ledna měla zvýšit z letošních 18.900 korun na 20.800 korun. O rok později by tento podíl měl vzrůst na 43,4 procenta. Ministerstvo práce oznámilo, že nařízení, které vláda schválila, minimální mzdu přímo nezvyšuje, ale stanovuje hodnoty pro její výpočet.
V současnosti činí minimální mzda 18.900 korun, což odpovídá 112,50 korunám na hodinu. Pro příští rok se průměrná mzda predikuje na 49.233 korun, což by po aplikaci koeficientu znamenalo zvýšení minimální mzdy na 20.800 korun a hodinové mzdy na 124,40 korun. Výši minimální mzdy na další rok zveřejní ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září.
Od července příštího roku by mohla čtyři současné dávky nahradit jedna nová podpora. Namísto příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětských přídavků by úřady práce mohly začít vyplácet novou dávku státní sociální pomoci.
Žadatelé by podávali a vyřizovali pouze jednu žádost a při posuzování nároku na státní podporu by se více zohledňoval příjem a majetek. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za pracovní aktivitu. Vláda schválila návrh zákona o nové dávce státní sociální pomoci, jak oznámilo ministerstvo práce v tiskové zprávě.
S