Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Tempo růstu průměrného příjmů učitelů zbrzdilo
07.09.2021
Průměrný hrubý výdělek učitelů vzrostl loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) na 43 318 korun měsíčně. Meziročně si polepšili o zhruba 3 600 korun.
Za poslední tři roky narostly příjmy učitelů o 40 procent, v loňském roce ale tempo růstu zpomalilo. Ve srovnání s průměrnou mzdou v ČR mají pedagogové nadprůměrný plat, ale v porovnání se zaměstnanci s vysokoškolským vzděláváním berou v průměru méně. ČTK o tom informoval mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.
S
Mzdy skokově rostou
06.09.2021
Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. "Vliv je jednoznačný, zaměstnavatelé musejí zaměstnancům přidávat. Dobře to je vidět na růstu nominální mzdy, která se vyhoupla meziročně dokonce o 11,3 procenta. Medián činil 32 408 korun," vysvětluje ekonom Citfin Tomáš Volf. U mužů dosáhl medián 34 461 Kč, u žen byl 30 026 Kč. Medián představuje "středovou hodnotu" - tedy polovina lidí bere nižší mzdu než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 447 Kč a 63 731 Kč. Ekonomové výrazný nárůst průměrné hrubé mzdy nicméně očekávali, je totiž způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům, uvedl ČSÚ.
V
Průměrná mzda v Česku je už skoro 40 tisíc korun
06.09.2021
Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Ekonomové výrazný nárůst očekávali, je způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům, uvedl ČSÚ.
„Růst průměrné mzdy o 11,3 procenta je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize. Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 3,3 procenta na 35 329 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně stoupl o 1,1 procenta. V loňském druhém čtvrtletí zasaženém první vlnou epidemie koronaviru průměrná mzda o 0,6 procenta klesla, reálně se snížila o 3,6 procenta.
V dalších čtvrtletích bude růst mezd menší. Nicméně tlak na růst mezd bude pokračovat kvůli staronovému problému s nedostatkem pracovníků na trhu práce. Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Zároveň upozornili na to, že růst mezd v oborech je velmi nerovnoměrný, a navíc jejich růst bude znehodnocován poměrně vysokou inflací.
V
Průměrná mzda v ČR podle odhadů vrostla
30.08.2021
Růst průměrné mzdy podle odhadů analytiků oslovených ČTK v letošním druhém čtvrtletí zrychlil na 7,5 až 13 procent. Po zohlednění inflace tak průměrná mzda podle odhadů stoupla o 4,5 až deset procent.
Ekonomové upozornili, že výrazný nárůst je způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům. V dalších čtvrtletích by se růst průměrné mzdy měl vrátit ke třem až čtyřem procentům.
S