Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ve třetím pilíři ubylo loni 32 000 účastníků
16.03.2021
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci loňského roku spořilo 4,424 milionu lidí. Bylo to o 32 000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí. V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,154 milionu lidí. To bylo o 174 000 méně než na konci roku 2019. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,27 milionu lidí, o 142 000 více než v prosinci 2019.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Hrozí vyšší daně či razantní škrty
09.03.2021
Už příští vláda bude stát před nutností zpomalit zadlužování země. Jinak se automaticky "aktivuje" dluhová brzda, která jí sváže ruce. Realistický plán na významné snížení výdajů nebo na zvýšení daní však politici nemají. Zrušení dluhové brzdy by však vystrašilo investory, kteří kupují české dluhopisy.
Zřejmě dočasná bude úleva, kterou zaměstnancům přinesly nižší daně. Podle nové zprávy Národní rozpočtové rady už v roce 2024 dosáhne veřejný dluh úrovně 55 procent HDP, což je hranice, kdy se aktivuje takzvaná dluhová brzda. Aby takový stav nenastal, může vláda přistoupit k razantnímu osekání státních výdajů, případně k citelnému zvýšení jiných daní, například z nemovitosti či DPH. "Diskusi o úpravě daňového mixu se nepochybně nevyhneme," říká mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
V
Hrozí vyšší daně či razantní škrty
05.03.2021
Už příští vláda bude stát před nutností zpomalit zadlužování země. Jinak se automaticky "aktivuje" dluhová brzda, která jí sváže ruce. Realistický plán na významné snížení výdajů nebo na zvýšení daní však politici nemají. Zrušení dluhové brzdy by však vystrašilo investory, kteří kupují české dluhopisy.
Zřejmě dočasná bude úleva, kterou zaměstnancům přinesly nižší daně. Podle nové zprávy Národní rozpočtové rady už v roce 2024 dosáhne veřejný dluh úrovně 55 procent HDP, což je hranice, kdy se aktivuje takzvaná dluhová brzda. Aby takový stav nenastal, může vláda přistoupit k razantnímu osekání státních výdajů, případně k citelnému zvýšení jiných daní, například z nemovitosti či DPH. "Diskusi o úpravě daňového mixu se nepochybně nevyhneme," říká mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
V
Nový kompenzační bonus
04.03.2021
Finanční správa přijímá žádosti o nový příspěvek, tzv. kompenzační bonus, 1000 korun denně pro podnikatele nebo společníky malých firem. Příspěvek byl zvýšen z 500 korun novým zákonem. Pracovníkům na dohodu zůstává příspěvek 500 korun denně.
V