Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daňové kontroly se zjednoduší, nově bude umožněna dálková forma komunikace
05.10.2020
Novela daňového řádu, kterou připravilo ministerstvo financí, přináší rozsáhlou modernizaci a elektronizaci daní. Stěžejní součástí této úpravy, jež začíná platit počátkem ledna příštího roku, je také zjednodušení kontrolních postupů. Nově bude v rámci daňové kontroly umožněna také dálková forma komunikace, což by mělo přinést větší flexibilitu.
Díky tomuto opatření dojde ke zkrácení jednotlivých fází daňové kontroly a zároveň se zamezí případným obstrukcím. Vedle výrazného zjednodušení kontrol navíc novela přichází i se zlepšením postavení poplatníka v rámci řízení vedeného finančním úřadem. Návrh obsahuje komplexní revizi úroků a snižuje úroky z prodlení se zaplacením daně.
Dovolená placená z daní, záchrana pro neschopné
30.09.2020
Český kurzarbeit je na světě. Nástroj, který má pomoci firmám hradit část mzdy zaměstnanců při závažných hospodářských potížích, posílá nyní vláda do parlamentu. Řada odborníků napříč trhem vítá, že vůbec nějaký model kurzarbeitu, který je běžnou pomocí v řadě států, vzniká i u nás. Apelují ale ještě na úpravy návrhu, aby nebyl zneužíván. Odbory chtějí vyšší kompenzace.
Kurzarbeit představuje "zkrácenou práci" při ekonomických potížích. Podnik platí lidem jen za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas, a dorovnává jim tak plat. Tento nástroj je běžný v řadě zemí, našim podmínkám je nejbližší německý model, podle něhož se také vžil termín kurzarbeit. Navrhované podmínky českého kurzarbeitu jsou ale trochu jiné než v Německu. Vláda stanovila, že přesné podmínky pomoci v době krize nastaví vláda ve svém nařízení. Stanoví region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát.
ČSSD nepodpoří zrušení superhrubé mzdy jen na dva roky
28.09.2020
ČSSD nepodpoří zákon, který by zrušil superhrubou mzdu a za dva roky ji znovu zavedl. V Otázkách Václava Moravce v České televizi to v neděli řekl předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček. Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu řekl, že vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy pouze na dva roky, jak o tom dříve mluvil prezident Miloš Zeman. Podle odborníků by takový krok znepřehlednil daňový systém.
Zrušení superhrubé mzdy by znamenalo snížení daní z příjmu pro zaměstnance, protože by se základ daně snížil o platby povinných odvodů zaplacené zaměstnavatelem. ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu koncem srpna. Zároveň by měla zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 000 korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.
Vzniká účet, který ulehčí život dlužníkům
23.09.2020
Vzniká účet, na který bude exekutor krátký. Konec absurdním pravidlům, chválí experti. Má jít o zvláštní bankovní účet, na kterém by mohli mít lidé v exekuci nezabavitelné peníze beze strachu, že jim i na ně "sáhne" exekutor. Poslanecký návrh, který v pondělí podpořila vláda, snad začne platit od ledna a ulehčí tak život statisícům dlužníků.
Řada z nich dnes raději žádný účet nemá a žije jen s hotovostí po kapsách. Nyní je to tak, že pokud máte exekuce, zaměstnavatel vám ze mzdy strhne exekuční srážky a na účet pošle nezabavitelné minimum. Ačkoliv už název říká, že by se tyto peníze neměly dál zabavovat, na účtu se stanou běžnou hotovostí a i na ně může exekutor sáhnout. Navíc vedení bankovních účtů, které jsou "postižené" exekucí, stojí víc než běžné účty. "Velké banky si za ně účtují v průměru 250 korun měsíčně. A také si účtují většinou 300 korun poplatek za takzvanou součinnost, tedy za každou odpověď exekutorovi, který se dotáže, zda má dlužník na účtu nějaké peníze a kolik," říká Daniel Hůle z Člověka v tísni, který pomáhá lidem s finančními problémy. Bankovní účet tak může dlužníky vyjít pěkně draho.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)