Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Němci plošně snížili DPH, Češi jsou k nápadu skeptičtí
06.07.2020
Německo od července dočasně snížilo daň z přidané hodnoty (DPH), aby podpořilo ekonomiku zasaženou koronavirovou krizí. Vyšší sazba klesla z 19 na 16 procent, snížená pak ze sedmi na pět procent. Opatření má podpořit chuť Němců utrácet, jeho účinností si ale ekonomové nejsou jistí. Politika snížení DPH, která veřejné rozpočty přijde na nemalé peníze, podle nich nepomáhá zákazníkům, ale prodejcům.
Na hospodářství Německa, kde se novým koronavirem prokazatelně nakazilo přes 193 000 lidí, pandemie tvrdě dopadá. Experti odhadují, že hrubý domácí produkt nejsilnější ekonomiky v Evropě letos klesne o šest a možná i více procent, což by byl nejhlubší propad od druhé světové války.
Hlavním bodem schválených opatření na podporu ekonomiky je právě snížení obou sazeb DPH do konce letošního roku. Kvůli němu se letos podle ministerstva financí daňové příjmy sníží o 20 miliard eur (v přepočtu asi 534 miliard korun). To s řadou dalších opatření přispěje k rekordnímu deficitu státního rozpočtu, který by měl dosáhnout 218,5 miliardy eur, tedy asi 5,8 bilionu korun. Do letoška byl rozpočet léta bez deficitu.
Konec podpor životního pojištění, vyšší příspěvek na penzijní
30.06.2020
Investiční životní pojištění podporovat nechceme, je problematické, naopak vám zvýhodníme to důchodové.
To je vzkaz části poslanců, kteří plánují změny v daňové podpoře pojišťovacích produktů, na které často přispívají i zaměstnavatelé. Někteří experti považují návrh za zbytečný a tvrdí, že zkomplikuje už tak problematický daňový systém.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pracovníci na dohodu žádající o kompenzaci budou muset předložit potvrzení
30.06.2020
Lidé pracující na dohodu, kteří budou chtít kompenzace za omezení v době epidemie koronaviru, budou na rozdíl od živnostníků či malých firem k žádosti muset přiložit doklad od zaměstnavatele.
Pracovníci na dohodu dosáhnou na kompenzaci za opatření proti koronaviru až 31 000 Kč měsíčně. O schválení návrhu vládou informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Konec podpor životního pojištění, vyšší příspěvek na penzijní
29.06.2020
Investiční životní pojištění podporovat nechceme, je problematické, naopak vám zvýhodníme to důchodové. To je vzkaz části poslanců, kteří plánují změny v daňové podpoře pojišťovacích produktů, na které často přispívají i zaměstnavatelé. Někteří experti považují návrh za zbytečný a tvrdí, že zkomplikuje už tak problematický daňový systém.
V současné době mají daňovou úlevu dva druhy produktů považované za spoření na důchod. Do jedné skupiny patří penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění či doplňkové penzijní spoření. Do druhé pak investiční životní pojištění. A právě k němu míří navrhované zrušení daňových výhod. Nyní si mohou lidé odečíst ze základu daně až 24 tisíc korun za příspěvky na důchodové pojištění a stejnou částku za příspěvky na investiční životní pojištění. Zaměstnavatel, který zaměstnancům na tyto produkty přispívá, si pak může odečíst od základu daně až 50 tisíc korun.